Michal už dlouho snil o jedné slečně z města. Pokaždé když jí psal, někoho měla, až se na něj konečně usmálo štěstí a domluvili si rande. Jaký šok ale zažil, když mu na první schůzce sdělila, kolik dětí by s ním chtěla mít a jakou by měli svatbu. To ale nebylo všechno.
Veroniku jsem vídal na chodbách střední školy. Ona ale chodila o ročník níž a neměli jsme moc šancí se potkat. Trvalo mi, než jsem sebral odvahu ji oslovit a když už jsem to udělal, odpověděla, že někoho má. Na nějakou dobu jsem na ni zapomněl, než jsem ji po maturitě opět potkal. Hned jsem za ní šel, ale byla zadaná. O rok později jsem jí napsal, jak se má, a zase jsem nepochodil. Nechal jsem to být, poznal jsem Elišku a byli jsme spolu čtyři roky, pak to skončilo.
Po delší době jsem na Veroniku natrefil a ona byla samý vtip a pusa od ucha k uchu. Bavil jsem se s ní o normálních věcech a když jsem odcházel, houkla na mě, kdy bude to rande. Rozzářily se mi oči, už jsem v to přestal doufat. Veronika byla holka mých snů. Krásná postava, velké oči a každému se líbila, proto jsem se cítil jak král, když jsem kamarádům psal, s kým jdu na schůzku.
Rande se vyvíjelo dobře
Verča dorazila se dvacetiminutovým zpožděním, ale to mi nijak nevadilo, vypadala totiž fantasticky. Ptal jsem se jí, co má za práci, a mluvil o té své. Večer probíhal velmi dobře, zaplatil jsem a měl jsem v plánu se jít projít k řece. Ona mě chytla za ruku a padla první pusa. Byl jsem tak rád, že se to vyvíjí dobrým směrem. Když jsme seděli na lavičce a pozorovali všechno kolem, začala mluvit o tom, kam bychom šli příště a o víkendu a další týden. Líbilo se mi, že už nás bere jako pár.
Nakonec mi sdělila, že užívat si budeme maximálně rok, protože pak chce mít první dítě. Nejlépe holčičku, dva roky poté by následoval chlapeček. „Já budu s Rozárkou a Oliverem doma, ale nemysli si, mateřská dovolená není dovolená a služku ti dělat nebudu,“ prohlásila. „Ty už máš vymyšlená jména?“ zhrozil jsem se. Ano, jména vybrala už prý jako malá.
Bylo to jako zlý sen
Svatbu by chtěla stihnout ještě před dětmi, ale kdyby to nešlo, tak rozhodně až po druhém dítěti, aby byly na fotkách obě děti. „Jo, abych nezapomněla,“ vytáhla mobil a namířila na nás. „Uděláme si fotku“ a přitulila se ke mně. Jak mi dala pusu, skoro jsem až zapomněl, co za hrůzy mi říkala. Pak dodala, ať vydržím, že ji upraví a pošle mamce, a hrůzy byly zpátky.
V tu chvíli jsem prostě zpanikařil a první, co mě napadlo, bylo utéct. Poprosil jsem ji, aby počkala, že se jen zajdu za roh vyčůrat, aby mě nikdo neviděl. Jak jsem ji ztratil z dohledu, vzal jsem nohy na ramena a zmizel. Vím, že to bylo zbabělé, ale na prvním rande určitě nebudu přemýšlet o takových věcech. To jsem neřešil ani s bývalou přítelkyní a s tou jsem byl pár let. Veronika mi psala, volala, ale já si ji musel zablokovat. Jinak to prostě nešlo.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.