Pan Milan se rozhodl, že se s námi podělí o svůj příběh. Žil v iluzi, že se jeho žena doma věnuje dětem, celé dny si s nimi hraje, a proto je tak unavená. Když zjistil, zcela náhodně, že je to celé jinak a děti si musí vystačit samy, byl zklamaný. Jak se rozhodl svůj problém vyřešit?
Jmenuji se Milan. Moje největší přání bylo mít rodinu. Měl jsem štěstí. Potkal jsem Štěpánku (26), kterou jsem si hned vysnil jako matku svých dětí a ono to vážně vyšlo. Zhruba po roce vztahu přítelkyně otěhotněla. Narodila se nám krásná a zdravá Eliška, po dvou letech Čeněk.
Když bylo dceři zhruba 2,5 roku a malému půl roku, bylo na Štěpánce vidět, jak ji péče o děti zmáhá. Musela uklízet, prát, vařit, do toho se věnovat dětem, hlavně starší dceři, která měla za půl roku nastoupit do školky. Věděl jsem, že na jednoho je toho někdy moc, proto jsem se snažil pomáhat, jak to šlo.
Jeden celý den s dětmi mi ukázal víc, než jsem si myslel
Už několikrát jsem si všiml, že dcera používá zvláštní výrazy podobné angličtině. Neřešil jsem to, naopak jsem si říkal, že ji Štěpa učí doma i jiný jazyk. Jednou musela Štěpa odjet na celý den pryč, tak jsem si vzal v práci volno, že děti pohlídám.
Hned ráno jsme šli na hřiště. Když mi hned po příchodu dcera řekla, jak je to tam hezké, že tam nikdy nebyla, zarazil jsem se. ,,Vždyť sem chodíte denně s maminkou, co to povídáš,“ řekl jsem dceři. Ta mi naprosto vážně sdělila, že jsou jen doma a koukají na tablet. Zaskočilo mě to, ale nechal jsem to být. Odpoledne jsem vzal děti zase ven, dcera si vzala odrážedlo. Sotva se snažila rozjet, spadla. Každý pokus končil pádem a následně pláčem. Byl jsem trochu rozladěný, ale dcera mi to hned vysvětlila: ,, Tati, já na tom neumím, nikdy jsem na tom ještě nejela." Pomalu jsem to začínal chápat. ,,Nevadí, to se naučíme spolu, bude se ti to líbit,“ chlácholil jsem dceru.
Ta holka si vymýšlí
Byl jsem z toho dost smutný. Znovu jsem se doma dcery ptal, co tedy celé dny dělají. Tvrdila, že brácha se různě plazí sám po zemi a že ona kouká celé dopoledne na tablet. Snažil jsem se zjistit na co přesně. To už bylo těžké z ní dostat, neuměla to pořádně popsat a navíc tomu, na co se dívala, ani nerozuměla. Zato já už jsem tomu začínal rozumět docela dobře.
Když se žena vrátila, byla velmi dobře naladěná, nechtěl jsem to pokazit, ale zeptat jsem se musel. Řekl jsem jí, že dcera tvrdí, že byla dnes na hřišti poprvé, stejně jako prvně zkoušela odrážedlo. Štěpánka se snažila vše popřít, že si holka vymýšlí a na hřiště spolu chodí. Nakonec se velmi nepřirozeně naštvala a spustila, že jednou hlídám děti já a hned vím všechno nejlépe.
Abych ženě nekřivdil, zavolal jsem Elišku a dal jí tablet, zdali ho vůbec umí ovládat. Nestačil jsem se divit, přesně věděla, kde ho zapnout, kam kliknout nebo jak si posune video na youtube. Jeden hloupý den ukázal, že moje žena na děti kašle. Syna nechá válet se po zemi, dceři strčí tablet. A jak jsem později zjistil, sama visí na sociálních sítích. Udělalo to mezi námi docela zle. Proto každý den po práci beru děti na hřiště já, abych si byl jistý, že vůbec byly venku.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.