Milena (28): Jsem pořád panna. Dlouho jsem čekala a teď se každý bojí (+AUDIO)

První milování je důležitý okamžik v životě každého, zejména u žen. Milena z toho měla dlouho strach až nakonec dospěla do věku, kdy je mezi svými vrstevníky jediná a muži se toho bojí. Pojďte si přečíst její příběh.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 15. 05. 2020 07:30

Jmenuji se Milena a nedávno jsem oslavila dvacáté osmé narozeniny. Ještě pořád žiji s rodiči a v tom bude asi kámen úrazu. Jsem jedináček, a tak mě moje maminka neustále ochraňuje. Celý život mi říkala, že je nejdůležitější škola, přihlásila mě na spoustu kroužků a vtloukala mi s tátou do hlavy, že na kluky mám ještě dost času. Strašila mě příkladem mojí tety, která otěhotněla v patnácti letech. A tak jsem se kluků stranila ještě na střední škole, zatímco moje spolužačky si ve třídě štěbetaly o tom, s kým zrovna chodí a co všechno s ním dělají. V ten moment jsem si v duchu říkala: „No jo, hlavně abyste neotěhotněly.“ A dál jsem se věnovala učení, hře na klavír a zpěvu.

Konečně jsem někoho potkala

Po škole jsem se se dostala na hudební konzervatoř a tam jsem potkala Jindru. Byl to sympaťák, dobře jsme si rozuměli, ale když jsem to zmínila před mamkou, řekla mi ať jsem opatrná, že chlapům jde jen o to jedno. Nechtěla jsem nic uspěchat, a tak jsem myslela, že bude nejlepší, když ho nejdřív představím rodičům, aby poznali, jak je fajn. Jenže máma s tátou ho rozcupovali během deseti minut. A Jindra samozřejmě vycouval. Od té doby se jim nelíbil nikdo a vždycky našli něco, čím mi ho vymluvili z hlavy. Věděla jsem, že to se mnou myslí dobře a chtějí pro mě jen to nejlepší.

Dostal z toho strach

Asi za další rok jsem potkala Petra. Jenže já už měla strach o něm říct rodičům. Poprosila jsem ho, jestli na to můžeme jít pomalu. A souhlasil. Procházeli jsme se městem, povídali si, i na nějaké líbání došlo, ale nic víc. Asi po měsíci mi Petr nabídl, jestli bych nechtěla jít k němu. A já chtěla strašně moc, protože jsem se do něj zamilovala. Byla jsem rozhodnutá, že začnu žít podle sebe, tak jsem šla. Nervozita byla strašná, nevěděla jsem, co mě čeká. Petr si toho všiml a ptal se, co se děje a já mu řekla, že jsem s nikým ještě nespala. Byl to pro něj šok. Říkal, že takovou zodpovědnost nezvládne, zkrátka se na to necítí. Bylo to jak nůž do zad. Věřila jsem, že měla máma pravdu.

Je to bludný kruh

Za nějakou dobu jsem potkala Lukáše. A v podstatě se opakoval stejný scénář. Nedokázala jsem dělat, že nic, stejně by to během milování poznal, takže jsem šla s pravdou ven. I jeho to odradilo. Řekl mi: „Až o to přijdeš, tak mi určitě zavolej.“ Připadala jsem si jak prašivá. Netušila jsem, že to pro muže bude takový problém. Nechci si najít někoho jen proto, aby vykonal svou práci a já mohla sexuálně žít. Takových mužů je kolem mě plno, ale o to já nestojím. Jsem romantička a své poprvé chci zažít s někým, kdo mě má rád a tím se asi dostávám do bludného kruhu. Pořád ale doufám, že ho ještě potkám.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

 

Související články

Další články