Miloš (26): Moje nová přítelkyně je velmi upovídaná, mluví pořád. Začínám z toho být na nervy

Když jsme se s Martinou (23) seznámili, byl jsem velmi nadšený z toho, jak je komunikativní. Přišlo mi to srandovní, protože na vše dokázala reagovat. Při vedení nějaké debaty se zdálo, že se nikdy nezastaví. Dalo se s ní zkrátka velmi dobře povídat.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (25): Přítel se choval, jako že nemá na chleba, když jsem zjistila pravdu, nestačila jsem se divit

Mluví i ze spaní

Nebyla chvíle, kdy by mlčela. Když jsme jeli někam v autě, povídala celou cestu, já se dostal ke slovu jen náhodně. Bohužel, mluvila i na místech, kde se to nehodilo. Jít s Martinou do kina bylo spíš trochu za trest. Jak je známo, v kině se nemluví a když už ano, tak ve zkratkách a ideálně šeptem.

Martina se nedokázala ovládat a celý dvouhodinový film si chtěla povídat. Hodnotila se mnou průběžně celý film. Zatímco já jen kýval nebo dělal gesto, aby byla potichu, ona si vystačila sama. Bylo to trapné, protože nás ze sálu stále někdo napomínal, aby byla potichu. Už mi to začínalo vadit. Po skončení filmu jsem se jí ptal, proč to prostě nemohla vydržet a dvě hodiny mlčet. Omluvila se a slíbila, že si na to dá pozor. Vydrželo jí to sotva pár dní a už byla zase jako rozjetý vlak, který se nedá zastavit.

Mohlo by Vás zajímat:

Václav (35): Přítelkyně závratnou rychlostí tloustne. Prosby, aby zhubla, neposlouchá, chci ji opustit

Ona se neudržela ani v posteli. Když jsme se milovali, dokázala to celé zkazit, protože mluvila. Buď při milování řešila přímo náš akt nebo začala vyprávět o tom, že dneska viděla krásného psa. Těžko jsem si mohl sex užívat, když mi málem udělala díru do hlavy.

Ruply mi nervy

Neměl jsem ani chvíli klid. Trochu jsem zalitoval, že jsme se do společného bydlení vrhli tak rychle. Pořád mluvila! Jen si to představte. Martina totiž mluvila i ze spaní. Byl jsem z toho už na nervy. Díky bohu, že má příjemný hlas, ale už i tak to bylo otravné. Jedno sobotní ráno to bylo už prostě moc, sotva jsme vstali, já se ještě probíral, už povídala. Nebyla k zastavení, skoro jsem si říkal, jestli to není nějaká porucha. Nevydržel jsem to a zakřičel jsem na ni: ,,Už mlč proboha, aspoň chvíli mlč!“ Zjevně jsem to přehnal, protože sklopila hlavu a plakala. ,,Bože! To jsem nechtěl, ale ty mluvíš pořád a já jsem z toho na nervy,“ omluvil jsem se. Řekla: ,, Tobě to evidentně vadí, ale já jsem prostě taková.“

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (34): Naše děti obléká jen manžel, já podle něj nemám vkus. Dost mě to uráží

Bylo mi jí líto. Snažil jsem se jí vysvětlit, že jsem na jiné vlně a občas mám rád svůj klid. Není nutné si neustále povídat. Ticho léčí a mně poslední dobou chybí. Lekla se, že se chci rozejít, nebudu lhát, také mě to napadlo. Domluvili jsme si znamení, že pokud to bude už ,,moc“, udělám gesto rukou, aby ubrala. Zatím to funguje. Sláva, můžeme jít do kina a vědět, o čem ten film je.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.