Monika s Láďou se roky stravovali víc než nezdravě. Pak jednoho dne Monika prozřela a pustila se do hubnutí. Slavila úspěchy, zatímco Láďa dál vesele kynul. To se ukázalo jako zásadní problém.
Když jsme se s Láďou (35) seznámili, už měl takové to typické pivní bříško. Jenže co se z něj stává za poslední roky, to je na doktora. Začal se nekontrolovatelně přejídat. Kyne mi před očima, ale nemám na něj páku. Začínám z toho být frustrovaná.
Během několika let jsem hodně přibrala
První roky, co jsme spolu chodili, jsme byli pořád někde. Ať už v hospodě, kde jsem i já dokázala zdolat osm piv, nebo v restauraci, kde jsme se cpali bůh ví čím. Jasně jsem cítila, jak tloustnu a do žádného oblečení se nevejdu. Ale říkala jsem si, Láďa mě miluje, tak co, hubnout nemusím. On se také docela zakulatil a vlastně se zdálo, že je to v pořádku.
Když mi váha ukázala přes 80 kg, zalekla jsem se. Navíc přicházelo období, kdy jsme se chtěli začít pokoušet o děťátko. Láďa už byl dávno někde za hranicí metráku, ale nijak ho to netrápilo. Ani já neměla v plánu hubnout. Oči mi otevřela až moje kamarádka, kterou jsem po letech potkala.
,,Teda, musím říct, že ses za ty roky změnila. Kde je tvoje štíhlá figura?“ neodpustila si rýpanec. ,,Tak jsi asi spokojená, viď?“ dodala jízlivě. Naštvala mě neskutečně, ale vlastně jí za to mohu být vděčná. Rozpohybovala mě k tomu, abych se sebou začala něco dělat.
Já začala hubnout, manžel kynout
Postupně jsem z jídelníčku vyřadila všechny neřesti, které vedly k mé nadváze. Šlo o sladké limonády, čokolády, bílé pečivo. Pomocí kalorických tabulek jsem si začala hlídat příjem a výdej. Pravidelně jsem cvičila. Najednou jsem v tom, že nejím cukr, pšenici a nepiji alkohol, našla zalíbení.
Byla jsem plná energie, mohla jsem víc sportovat, v práci mi to pálilo. Zhubla jsem 12 kilo. Láďa mi tleskal z pohodlí gauče s tlačenkou v ruce. ,,Sluší ti to, lásko,“ řekl a zakousl se. ,,Možná bys měl také začít něco dělat. Podívej se, máš to břicho jako stoleček,“ podotkla jsem nelibě. Jeho to ale nechalo chladným.
Postupně jsme si začali rozdělovat fochy v lednici. On tam měl samé nezdravé věci, já přesně naopak. Dokonce jsem si našla parťačku, se kterou jsem pravidelně běhala. Přišla jsem si najednou k nezastavení. Pořád jsem potřebovala něco dělat. Jenže to s peckou jménem Láďa nešlo. On se viděl jen v jídle.
Musím najít způsob, jak ho donutit zhubnout
Ani změna mého životního stylu ho nedonutila k tomu, aby se sebou něco udělal. Zákonitě nás to začalo rozdělovat. Já chtěla sportovat, on si přál sedět doma, koukat na televizi a krmit se. Navíc se začal ještě víc přejídat. Jí pořád. V noci vstane a jde si udělat tatarák.
Má pořád mastnou pusu, zavání potem, trpí nadýmáním. Je mi tím najednou tak odporný! Tak moc, že s ním nedokážu ani spát. Nechci ho kvůli tomu opouštět, chci ho jen přinutit, aby zhubnul. Zkouším to přes city a dítě, ale zatím to moc nefunguje. Jako by byl na těch cukrech a tucích závislý.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.