Nikola se nechala dotáhnout na hodiny zumby. Hned to olitovala, protože předcvičoval hezký muž. A ona se cítila nemotorně. Nikola se snažila co nejméně ztrapnit. Po několika lekcích ji právě onen cvičitel pozval na rande. Dnes to jsou čtyři roky, co tvoří pár.
Před čtyřmi lety jsem cítila, že se sebou musím začít něco dělat. Ač nerada, zašla jsem s kamarádkou na hodinu zumby. Netušila jsem však, že mi to přinese víc než jen ladné křivky.
Kamarádka mě dotáhla na hodinu zumby
V době, kdy jsem chodila jen z práce do práce, jsem hodně přibrala. Sedavé zaměstnání a obědy z bufetu udělaly svoje. Zacyklila jsem se roky na jednom místě a vesele přibírala. Dlouho jsem si myslela, že mám situaci pod kontrolou a nějaké hubnutí jsem se v sobě snažila potlačit. K prozření mě přimělo náhodné setkání s kamarádkou Lilianou (30).
„Vypadáš skvěle," chválila jsem ji. „Díky, chodím na hodiny zumby a ta dělá hotové divy," vysvětlila. Při dalších setkáních mě Lili tahala, abych šla na hodinu s ní. Snažila jsem se všemožně vymlouvat, ale nakonec mě stejně udolala.
Zoufale jsem doma hledala něco na sebe, v čem nebudu za exota. Chtěla jsem to na poslední chvíli vzdát, protože jsem se najednou styděla. Došlo mi, že roztančit mých 85 kilo při výšce 155 centimetrů bude nemožné. Lili mi ale nedovolila, abych to vzdala. A na zumbu mě vyloženě dotáhla.
Zamilovala jsem se do cvičitele
Když jsem vstoupila do sálu a zjistila, že hodinu předcvičuje muž, chtěla jsem utéct. „Proč jsi mi neřekla, že to cvičí chlap?" zlobila jsem se na kamarádku. „Já to nevěděla, prý dočasně zaskakuje," špitla a naznačila, abych zmlkla. Mě se v hlavě začalo honit, jak velikému trapasu se jdu dobrovolně odevzdat.
Spustila se hudba a ten sexy svalnatý mladík začal hýbat boky. Tančil mezi námi, ukazoval taneční kroky. Snažila jsem se ztrapnit co nejméně a následovala ho. Ke konci hodiny mi pot tekl snad všude. Ale cítila jsem se tak nějak jinak. Líp. Měla jsem čistou hlavu a velmi dobrý pocit ze sebe samé. Tak začalo moje pravidelné docházení na zumbu.
Věděla jsem, že tím hlavním důvodem je Rodan. Po několika hodinách však už nepřišel. Vrátila se původní cvičitelka a já pocítila lítost. Díky bohu ne na dlouho. Jednou, když jsme odcházely z tělocvičny, na mě někdo zavolal. „Ahoj, docela jsi na sobě zapracovala. Tančíš krásně, tajně jsem tě pozoroval," složil mi poklonu Rodan. Já zrudla jako rajče a nesměle mu poděkovala.
Stal se z nás pár
Rodan mě pozval na rande, což bylo něco, s čím jsem absolutně nepočítala. Dlouho jsem se tak nenasmála. Dělali jsme si srandu z mých začátků a nekoordinovaných pohybů. On si kdysi prošel něčím podobným. Během roka jsem shodila přibližně dvanáct kilo, zpevnila si postavu, a dokonce začala chodit na hodiny tabaty. Ale největší výhrou je Rodan.
Jsme spolu čtvrtým rokem. Několik náhod mi přineslo do života štěstí a lásku. Setkání s kamarádkou, záskok Rodana na hodinách zumby a moje vůle vydržet. Takže i když se nám někdy něco nechce, je to možná právě to, co bychom měli udělat. Já toho nelituji, protože jsem konečně šťastná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.