Nora chtěla počkat na toho pravého, kterému by dala své panenství. Teď má ale pocit, že to přehnala. Najednou ji totiž sexu děsí a není si jistá, že bylo dobré tak dlouho otálet.
Patřím k těm řekněme naivní holkám, které chtěly své poprvé zažít s někým výjimečným. Až čas ukázal, že jsem si zvolila nelehký úkol. Léta běží a já jsem pořád panna. Žádný muž zatím nebyl hoden mého bohatství. Začínám mít ale strach, aby to tak nezůstalo navěky.
Své panenství jsem si bedlivě střežila
Když mi bylo patnáct let a kolem mě se začali motat kluci, mamka zbystřila. ,,Už je čas, abychom spolu začaly řešit otázku pohlavního styku,“ spustila jednou zpříma. ,,Mami, já už o tom něco vím,“ naznačila jsem, že takového rozhovoru není třeba. ,,Už jsi s někým spala?“ zděsila se. ,,Neboj, mami, nespala. Schovávám si to pro toho pravého,“ ubezpečila jsem ji, že může být klidná.
Mamka si to stejně neodpustila a vysypala ze sebe, jak moc je důležité se chránit a neskočit do postele prvnímu hezkému klukovi. Její starost jsem chápala a plně respektovala. O dva roky později jsem z naší party holek byla jediná, kdo ještě s nikým nespal. Kamarádky si mě kvůli tomu často dobíraly.
,,Tak co, Noro, kdy do toho dupneš i ty?“ rýpaly do mě. ,,Holky, není kam spěchat. Já čekám na toho pravého,“ odpálkovala jsem je pokaždé. Všechny se smály a označily mě za naivku. Já věřila svému přesvědčení a měla jsem v plánu se tím řídit. Když mi bylo dvacet a pořád nic, začínala jsem trochu panikařit. ,,Copak neexistuje normální chlap?“ plakala jsem mamce na rameni.
Nepočítala jsem s tím, že budu v 25 letech stále panna
,,Děláš dobře, že vyčkáváš. Jsem na tebe hrdá,“ podporovala mě v mém přesvědčení. Abych to uvedla na pravou míru, nějaké sexuální praktiky jsem za sebou měla. Orální sex či prozkoumávání nahých těl. Na sex ale s dotyčným nikdy nedošlo. Prostě jsem si uvědomila, že po dvou měsících chození je to vážně brzy. Tak vlastně skončil každý můj vztah.
Jakmile začnou muži, se kterými se stýkám, tlačit na sex, stoupám si na zadní. Já potřebuji vědět, že za to ten člověk stojí a hlavně, že mu nejde jen o to jedno. Čas plyne a já začínám mít strach, jestli svým postojem nedělám chybu. Za pět let mi bude třicet a já ještě s nikým nespala. Čím déle to celé trvá, tím víc se toho bojím.
Dala jsem si od románků pauzu, abych si pročistila hlavu. Nějaký čas jsem se věnovala jen sobě a svým potřebám. Možná právě díky tomu mi do cesty vstoupil Filip (28). Náš vztah začal spíše na přátelské bázi. Nějaká menší jiskra a vášeň tam je, ale postupujeme pomalu. Filip má navíc za sebou ošklivý a bolestivý rozchod.
Možná se vyspím s prvním chlapem, kterého potkám
Mám ho moc ráda a tajně doufám, že to bude právě on, komu dám své panenství. Pokud ne, myslím si, že vhodnějšího kandidáta už nenajdu. Pomalu si začínám připravovat půdu na to, abych mu řekla, že jsem stále panna. Společně s tím se ale bojím jeho reakce. Jak to asi v dnešní době bude vypadat, že holka mého věku ještě neměla sex?
Ztrácím pevnou půdu pod nohama. Přestávám si věřit a nevím, jestli by nebylo jednodušší se vyspat s prvním kolemjdoucím. Minimálně bych to už měla za sebou a věděla bych, co mě čeká. Něčemu jsem věřila a teď si tím nejsem zcela jistá. Akorát jsem se do toho zamotala a nevím, jak z toho ven.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.