Oldřiška (22): Pořídila jsem si bazarovou kytaru. Hned první noc mě šokovalo, co se s ní stalo

Oldřiška (22): Pořídila jsem si bazarovou kytaru. Hned první noc mě šokovalo, co se s ní stalo
Zdroj: Freepik

Když si Oldřiška nesla z bazaru starší kytaru, netušila, jaké bohatství se v ní ukrývá. Když kytara začala v noci sama hrát, Oldřiška se vyděsila. Po čase si na to ale zvykla a vlastně jí to bylo příjemné. Od majitele bazaru pak zjistila, komu kytara dřív patřila.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 22. 02. 2022 16:00

Vždycky jsem toužila vlastnit kytaru. Nedávno jsem se finančně zmohla, abych si jednu pořídila. Jedná se o bazarovku, která, jak se zdá, není tak úplně obyčejná. Když mi první noc začala sama od sebe hrát, netušila jsem, co si mám myslet.

Koupila jsem si v hudebním bazaru kytaru

Na koupi nové kytary jsem neměla peníze. Úplná náhoda mě ale při procházce městem, kde jsem byla na návštěvě u kamarádky, zavedla do jednoho zastrčeného hudebního bazaru. Obchod byl plný hudebních nástrojů. Jakmile jsem do něj vstoupila, hned jsem pohledem hledala kytaru.

Jedna, poměrně zaprášená, se nacházela na konci krámku. Když jsem zjistila, kolik stojí, zaradovala jsem se. ,,Tu musím mít,“ řekla jsem a vzala ji do ruky. Když jsem se jí dotkla, projela mnou prazvláštní energie. ,,Ta je pro vás jako dělaná,“ pronesl majitel bazaru. Bylo mi jasné, že bez ní neodejdu. Muž mi ještě stihl říct, že to není jen tak obyčejná kytara.

,,Jasně, abys to prodal, řekneš klidně, že je kouzelná,“ pomyslela jsem si. Když jsem s ní vyšla před obchod, hřál mě dobrý pocit. Jako první, co jsem udělala, když jsem přišla domů, bylo, že jsem si na ni zahrála svoji oblíbenou skladu. Než jsem šla spát, kytaru jsem položila v obýváku na křeslo a těšila se na ráno, až si zase zabrnkám.

Kytara začala v noci sama hrát

V noci se mi zdál sen, že slyším malebné kytarové tóny. Trvalo mi dlouho, než jsem se probudila. V tu chvíli mi ale došlo, že tu hudbu slyším pořád. "Tak to nebyl sen?" pomyslela jsem si. Tóny vycházely z obýváku. Šla jsem se tam podívat. Jednalo se o neznámou, ale velmi krásnou píseň. Usedla jsem na křeslo a rozsvítila lampičku.

Málem jsem dostala infarkt. Struny na kytaře se samy hýbaly. Jednoduše řečeno, kytara sama hrála. Utekla jsem zpět do pokoje a hudba hrála dál. ,,Co to sakra je?“ otázala jsem se sama sebe a znovu vykoukla do obýváku. Bylo evidentní, že mě zrak nešálí. Plná obav jsem vzala kytaru do ruky a chtěla hrát.

Ona ale jako by žila svým vlastním životem. I když jsem přejela prsty přes struny, stále vydávala své vlastní tóny. ,,No to mě podrž,“ divila jsem se. S roztěkanými myšlenkami jsem šla znovu spát. Ráno, když jsem vstala, bylo v bytě ticho. Jak první jsem šla opět ke kytaře. Nechala mě, abych si na ni zahrála. ,,Tak to byl asi sen,“ usoudila jsem.

Kytara patřila starci, který na ni po nocích hrával

Jenže další noc se to opakovalo. A nejinak tomu bylo i noci následující. Stalo se to celkem milým zvykem. Už jsem to ani neřešila. Sice jsem pro to neměla kloudného vysvětlení, ale vlastně se mi to líbilo. Zvláštní bylo, že přes den kytara nehrála, pouze v noci. Při další návštěvě města, kde jsem kytaru koupila, jsem znovu zavítala do onoho bazaru. Chtěla jsem u toho muže zjistit, zda nezná původního majitele kytary.

,,Byl to starší pán, který na ni hrál celý život. Hrával prý ale jen v noci. Víc nevím. S těmito slovy mi ji jeho syn prodal. Požádal mě, abych pro ni našel vhodného kupce. Jakmile jste vstoupila, věděl jsem, že to budete vy,“ řekl a mě zahřálo u srdce. Vlastním něčí památku a ten někdo je stále součástí té kytary. Je to k neuvěření, ale je to tak.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Související články

Další články