Páťa (32): Dostávala jsem od kamarádek sodu, co jsem za matku. Nakonec se ale směju já

Svého syna Matyáše (10) jsem měla poměrně brzy: ve dvaadvaceti. Ve svém okolí jsem byla první, kdo zakládal rodinu, a od toho se odvíjelo i to, jak na mě a na moji výchovu okolí nahlíželo.

Mohlo by Vás zajímat:

Miroslava (57): Dcera si pořídila dítě, ale pořád mi ho dává na hlídání. Podle mě ještě není zralá na mateřství

Byla jsem mladá matka

Především známí a kamarádi byli mým přístupem rozčarovaní. Nechápali, proč dělám to, co dělám, a často mě za to, jak k Matyášovi přistupuji, soudili. Byla to pro mě těžká doba, byla jsem mladá, chtěla chodit ven s kamarády, ale všude se na mě koukali vyčítavě, co sem lezu s tak malým dítětem.

Matyáše jsem poměrně dlouho kojila. Přestala jsem až v jeho dva a půl letech. Odstavování bylo náročné, byl na prso zvyklý, a když jsem mu ho odmítala dát, řval, jako by ho na nože brali. A vzteklý byl i v jiných situacích. Byl hyperaktivní a impulzivní a ukočírovat ho bylo někdy náročné.

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (33): Mateřství jsem si naplánovala do posledního detailu. Kazí mi to jen fakt, že manžel vydělává málo

Kamarádky mě soudily za výchovu

Kamarádky to prostě nemohly pochopit. „Proč jsi ho nepřestala kojit dřív? Ušetřila by sis tolik práce... A to ti ještě neusne sám v postýlce a musíš ho pořád houpat? Já bych to dělala jinak,“ nešetřily kamarádky svými postřehy a nápady, jak věci dělat lépe.

Byla jsem z toho zoufalá a častokrát si stěžovala na jejich chování mamince. Ta mě ale vždy uklidnila. „Nic si z toho nedělej, až budou mít svoje děti, určitě to pochopí,“ řekla mi tehdy. A měla svatou pravdu, teď se ukazuje, že kamarádky nejsou o nic lepší než já.

Mohlo by Vás zajímat:

Berenika (36): Už jsem toho měla plné zuby, na mateřství se mě ptali i v přání k narozeninám

Teď už vědí, jaké to je

Postupně se jim rodí děti, které jsou na tom stejně jako Matyáš. Stejně pláčou, vyvádějí a dělají scény. Kamarádky, když okusily mateřství, konečně pochopily, jak jsem to měla náročné.

„Moc se omlouvám, jak jsme se k tobě chovaly. Výchova je náročná a neměla jsem ti do ní co mluvit. Teď teprve chápu, čím sis procházela,“ řekla mi jedna z nich, když jsme byly spolu o samotě. Docela mě to potěšilo a opravdu se cítím lépe, že nejsem až tak špatná matka, za kterou jsem se celou dobu považovala.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (30): Kamarádka vede bouřlivý život. Často jí závidím, protože s manželem a dítětem se nudím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.