Patricie rozhodně netoužila po třetím dítěti. Manžel na něm ale trval. Rozhodla se tedy, že to vyřeší po svém. Bez jeho vědomí si nechala zavést tělísko. Myslela si, že na to nemá šanci přijít. Netrvalo ovšem dlouho a její lest byla prozrazena.
S dětmi jsme začali poměrně brzy. Synovi Markovi je deset let, jeho sestřička Bedřiška se narodila pět let po něm. To, že chce manžel Jirka (38) tři děti, jsem věděla moc dobře.
Necítila jsem se na další těhotenství
Už když se narodil syn, Jirka říkával: „Teď už jenom dvě a jsme kompletní.“ Mně se z té představy dělalo zle. On Marek nebyl zrovna hodné mimino. První půlrok jen řval. Já jsem kolem něj lítala od rána do večera. Spala jsem pár hodin denně. Když začal chodit, tak mi zase pro změnu všude utíkal. Byl to hrozný koumák. Pořád něco vymýšlel.
Tahal mi tajně šminky z kabelky a maloval s nimi po zdech. Neříkám to proto, abych si stěžovala. Jen mi dal pořádně zabrat. Zklidnil se až s nástupem do školy. Po narození Bedřišky jsem cítila, že už další porod nezvládnu. Oba byly dlouhé a bolestivé. Po Bedřišce jsem svoje tělo dávala dohromady skoro rok.
Mít doma desetiletého raubíře a pětiletou cácorku mě zmáhá. Je to nekonečný kolotoč. Se synem dělat úkoly a pomáhat mu se školou. Bedřiška není vůbec samostatná, u všeho vyžaduje moji asistenci. Doufala jsem, že to manžel vnímá. Nepřála jsem si nic jiného, než aby upustil od přání mít tři děti.
Nechala jsem si tajně zavést tělísko
To téma po čase otevřel sám. „Myslím, že je nejvyšší čas se pustit do třetího dítěte. Mně bude za chvíli čtyřicet, tak ať něco nezazdíme,“ postavil mě před hotovou věc. Když jsem viděla, jak je do třeťátka celý hrrr, nedokázala jsem mu říct ne. Musela jsem to vyřešit po svém.
Jediné, co jsem odmítala, byla hormonální antikoncepce. V mých očích je to zlo, které nechci dobrovolně polykat. Pátrala jsem po jiných možnostech. Našla jsem nehormonální tělísko. To bude ono! Už jen stačilo zavolat doktorovi a objednat se. V tu chvíli jsem nepřemýšlela nad tím, že Jirku vlastně podvádím. Nedal mi na výběr, uklidňovala jsem se cestou na gynekologii.
Nebyla to sice levná záležitost, ale peníze jsem ráda obětovala. Nechala jsem si zavést tělísko na pět let. Zjišťovala jsem u doktora, zda je šance, že by to manžel během styku mohl cítit. „Téměř osmdesát procent mužů nic nepozná. Zaručit vám to ale nemohu,“ poznamenal gynekolog. Celá akce trvala jen pár minut. Cítila jsem se psychicky mnohem lépe. Žádné dítě už nebude, smála jsem se.
Manžel bohužel na mou zradu přišel
Všechny letáčky k tělísku jsem pečlivě schovala. Nemohla jsem dopustit, že by je Jirka našel. Musela jsem se nicméně připravit na to, že se manžel po čase začne ptát, proč se nám třetí dítě nedaří. Měla jsem připravenou povídačku o tom, že se to někdy stává. A také to, že už nejsem nejmladší. Myslela jsem si, jak to mám všechno skvěle promyšlené.
Jirka stále hledal volné chvilky na milování. Při jednom takovém, když byl zrovna ve mně, povídá: „Nemáš tam něco? Na něco narážím a trochu mě to bolí.“ Zrudla jsem. To snad ne. On to tělísko cítí! „Tak nemusíš tak hluboko,“ odbyla jsem ho. „Hele to je divný, vážně tam něco máš,“ řekl po dalším přírazu.
Opakovalo se to při každém sexu. Hnal mě k doktorovi. Nakonec jsem mu musela říct pravdu. Ošklivě jsme se pohádali. Ranila jsem jeho city víc, než jsem si myslela. Ani on už další dítě nechce. Hlavně ho nechce se mnou.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.