Patrik se ocitl v nepříjemné situaci. Jeho manželka se stala jeho novou nadřízenou. Nyní ho shazuje doma i v práci před kolegy. Váhá, zdali má podat výpověď, aby měl klid alespoň v práci.
Manželka Věra byla vždycky vůdčí typ. Na začátku mi to imponovalo. Teď bych dal cokoliv za to, aby byla jiná. Ničí mi život každým dnem.
Odchod milované šéfové
Pracuji ve firmě, kde mám docela dobré jméno. Mohu tam být sám sebou. Kolegové mě mají za srandistu a člověka, který obohatí každou nudnou chvilku. Naše šéfová byla starší paní, která se chystala do důchodu. Všichni jsme to obrečeli, protože s námi roky držela basu a před vedením nás nikdy nepodrazila.
Všichni jsme se báli, kdo převezme její místo. Doma jsem se ženě zmínil, že naše dlouholetá vedoucí odchází. Věra se toho chytla: „Tak já zkusím poslat životopis, třeba budu mít štěstí.“ Lehce jsem se zapotil. Nestál jsem o to, aby mě Věra ponižovala i v práci. Jako by toho doma nebylo málo. Doma kalhoty totiž nosila právě ona.
Poprvé v životě jsem své ženě nepřál úspěch. Bohužel existovala možnost, že uspěje, protože než šla na mateřskou, pracovala jako manažerka v jiné firmě. Blížil se její nástup do práce, a tak se rozhodla, že to zkusí u nás, protože si přála změnu. Prošla všemi třemi koly a čekala, zda uspěje.
Žena šéfovou i v práci
Prosil jsem anděla strážného, aby to nedopustil. Věra mi totiž dávala dost zabrat už doma. Neustále mě za něco peskovala. Nic z toho, co jsem doma udělal, nebylo podle jejího gusta. Vždycky šla a udělala si to po svém, jen aby mi dokázala, že má na vrch. Věřil jsem, že to samé by mi dělala i v práci.
Moje prosba zůstala nevyslyšena. Věra uspěla a stala se mojí novou nadřízenou. Ráno jsme společně odvezli děti do školky a jeli spolu do práce. Ona velmi důležitě zaplula do své kanceláře a já ke svému stolečku. Svolala první poradu, aby nám řekla své představy o tom, jak to teď bude fungovat.
Poradu ukončila slovy: „Patriku, ty si nemysli, že si můžeš dělat, co chceš, když jsem tvoje žena.“ Místností zazněly jemné posměšky mých kolegů. Cítil jsem se jak školák přistižený při lumpárně. Moje pověst mezi kolegy se začínala postupně měnit. Už jsem pro ně nebyl srandista, ale chlap pod pantoflem.
Ponižuje mě na dvou frontách
Zažívám hotové peklo. Věra si myslí, že jí patří svět. Ponižuje mě střídavě doma i v práci. To, co se děje doma, začala tahat do práce. Nejednou mi dala práci předělat se slovy: „To je za to, že si včera nedošel doma se smetím.“ V takovou chvíli jsem byl všem akorát pro smích. Domů zase tahala věci z práce.
„Dneska vytřeš ty, protože jsi byl v práci přes hodinu na obědě,“ řekla klidně Věra a otevřela si víno. Začínám dost silně přemýšlet o tom, že z práce odejdu. Svoji práci mám vážně rád, ale už to dále nesnesu. Navíc se každý den bojím toho, jak mě moje vlastní žena poníží. Současně jsem nešťastný i doma.
Věře narostl hřebínek a myslí si, že si se mnou může dělat, co chce. Zkusil jsem ji v dobrém požádat, aby ubrala, protože jsem v práci pro smích. To ji vyburcovalo k tomu, že je to v práci ještě horší. Mám sepsanou výpověď a teď nevím, zda to mám podat doma nebo v práci.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.