Pavla (19): Moje kamarádka se přestěhovala a já si neumím najít nové přátele. Nevím, co dál

S Marikou jsme se znaly vlastně už od narození. Naše matky se seznámily právě v porodnici a tím, že bydlely v jedné vesnici, tak jsme se i my jako děti velmi přátelily. Sourozence nemám, ale částečně roli sestry převzala právě Marika. Byla nejenom jako moje sestra, ale i nejlepší kamarádka. Byly jsme pořád spolu. Chodily jsme do stejné školky, jezdily na stejné tábory, někdy jsme se dokonce i stejně oblékaly. Žádnou jinou holku jsme mezi sebe nikdy nepustily, a to byla zjevně chyba.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (42): Manžel přišel s tím, že má dobrou a špatnou zprávu. Obě byly špatné

Kamarádky na celý život

Když se řekne dětství, vybaví se mi rodiče a pak hned Marika. Naše rodiny spolu jezdily na dovolené, společně jsme všechno slavili, byli jsme sice jen přátelé, ale byla to současně i moje rodina. Ani nástup na základní školu nás nerozdělil, spíš naopak, ještě více to naše přátelství utužilo, a to samé platilo o střední škole. S Marikou jsme měly stejné zájmy, bavily nás stejné věci. Pokud šlo o kluky, vždy jsme jedna druhé nejdřív dotyčného schválily, když se nám nezdál, tak s ním ta druhá prostě nechodila.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (29): Kamarádka se mi u vína přiznala k něčemu, co bych ráda zapomněla

Až jednou, na jedné párty poznala Marika kluka, jmenoval se Matěj. Byl to přesně ten muž, který se k Marice hodil a když se mě zeptala, co si o něm myslím, chtěla jsem lhát a říct, že pro ni není dokonalý, ale jako opravdová kamarádka jsem jí řekla pravdu. Byl skvělý a já věděla, že ona ho také chce. A i když už měla kluka, náš vztah to nezničilo, stále si na mne udělala dost času.

Ze dne na den byla pryč

Když jsme slavily plnoletost, byl s námi i Matěj. Byl do ní velmi zamilovaný a bylo to vidět. To už spolu byli rok. Moc jsem jí to přála, bylo jasné, že jednoho dne se něco takového stane. Už jsme přece nebyly malé holky. Šok přišel v den, kdy mi přišla říct, že Matěj dostal práci v Brně, tedy několik set kilometrů daleko. Vrhla se mi kolem krku a zašeptala: "Nezlob se, ale stěhuji se s ním, moc ho miluji.“

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (26): Nastoupila jsem do nové práce a hned nastal problém. Od té doby se mnou nikdo nemluví

Brečela jsem štěstím i smutkem současně. Slibovala, že si budeme denně volat a jakmile to půjde, budeme se střídat v tom, která navštíví tu druhou. Zůstala jsem ze dne na den sama. Je mi devatenáct let a mimo nové práce, kterou jsem před časem našla, nemám nikoho. Ve svém životě jsem si neudělala místo pro další přátele a teď žádné nemám. Chodím z práce do práce a to je celý můj život.

Marika volá, jak slíbila, a naposledy mi nabídla, že ví o práci v Brně, která by byla přesně pro mě. Váhám, zdali to vzít, protože se tak nikdy nebudu schopna postavit svému osudu a bojovat sama za sebe.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.