Pavla má manžela, na kterého se mohla kdykoliv spolehnout a neměli mezi sebou žádný konflikt. Když jí od něj jednoho dne přišla zpráva s fotkou, rozbrečela se. Tohle by do něj vůbec neřekla.
Jmenuji se Pavla, mám manžela Roberta a třiadvacetiletou dceru Sandru. Naše manželství bylo vždycky harmonické, nehádali jsme se, na většině věcí jsme se shodli.
Společný večer
Dost dobře si tedy nedokážu vysvětlit, co Roberta vedlo k tomu, aby se porozhlížel i jinde. Byl zrovna pátek, já mu odpoledne psala, kdy přijde, že bychom spolu mohli zajít večer do kina. Robert mi ale sdělil, že se zdrží v práci, takže bychom to stejně nestihli a pak by si chtěl zajít s kamarádem na pivo.
Chvilka nepozornosti
Nevadilo mi to, napsala jsem, aby mu to rychle uteklo a ať nepřijde pozdě. Zhruba za půl hodiny mi od něj pípla další zpráva. Když jsem to rozklikla, málem mi vypadl telefon z ruky. Milostný život jsme s Robertem udržovali, ale nikdy jsme si nahaté fotky neposílali. Zírala jsem na to s vykulenýma očima, netušila jsem, že je tak odvážný. Byla jsem v rozpacích a už jsem mu chtěla odepsat, když v tom došla druhá zpráva. „V osm budu čekat. Tak, jak mě vidíš. Pusu R.“ V ten moment jsem se rozbrečela.
Bylo evidentní, že to nebylo pro mě a během dvou minut mu to došlo také. On se to ale snažil zapírat. Hned mi volal, že to není tak, jak to vypadá. Že půjčil telefon kolegovi, který psal milence. „Jak se jmenuje kolega?!“ uhodila jsem na něj, a to ho velmi zaskočilo. „Tomáš… teda Radek“ a bylo to víc než jasné.
Myslel si, že mu na to skočím
Robert přijel domů asi do půl hodiny. Nejdříve se snažil zůstat u verze s kolegou, na to konto jsem mu odpověděla, že když to je pravda, tak proč se sem tak přihnal, když o nic nejde. Robert byl v úzkých. Přiznal se, že to poslal jedné ženě, ale nikdy s ní ještě nic neměl. V životě mě nepodvedl, udělal prý chybu, stejně by na tu schůzku nepřišel. Prostě se jen nudil.
Nejvíc mě asi urazilo, že si myslel, že jsem tak hloupá, že mu báchorku s kolegou uvěřím. V ten moment jsem otočila. „Takže, já se teď svléknu a pošlu to taky nějakému chlapovi, ale neboj, nic bych s ním neměla.“ „No to ne, nikdo tě očumovat nebude!“ rozčiloval se. Bylo to směšné. Robert se teď snaží a věřím, že to myslí upřímně, ale mě se to hodně dotklo. Kdyby mi to omylem neposlal, je zřejmé, jak by to dopadlo. Tady pomůže buď poradna, nebo rozvod.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.