PORADNA: Dcera o mě jeví zájem, jen když něco potřebuje. Postavte se jí, aby se naučila vás respektovat, radí koučka

Tento problém řeší i Věna. "Jsem mámou třicetileté dcery a mrzí mě, že se mi ozývá jen jednou za čas, a to jen v případě, že něco potřebuje, například půjčit auto nebo peníze," poukazuje starší žena na nešvar, který tíží mnoho jejích vrstevnic. "Skoro ji také nevídám, ač bydlíme deset minut cesty autem od sebe. Ráda bych náš vztah nějak zlepšila, ale dcera se tváří, že ji vlastně nezajímám, že na mě nemá čas, že ji zdržuji, atd.," poukazuje Věna.

Když už jí dcera náhodou vezme telefon, většinou se brzy rozloučí s tím, že musí něco dělat. "Byla vždycky taková, hodně do světa, hodně ambiciózní a ke mně se chovala spíš jako ke služce. Já bych s ní ale tak ráda sdílela nejen to špatné, ale i to dobré. Vždy jsem ji podporovala, nic jí neupírala. Chybí mi ale z její strany nějaký náznak lásky, zájmu... Jak náš vztah změnit?" táže se.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Je mi 37 let a bojím se, že nikdy nebudu mít dítě. Vezměte svůj život pevně do rukou a budete šťastná, radí koučka

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Milá maminko, malé děti, malé starosti a velké děti, velké starosti. Když mi to moje babička říkávala, nerozuměla jsem. Až do doby, než jsem to dospělé dítě měla. Velmi vám rozumím, je to nesnadné, dětem se snažíme vyhovět, děláme první i poslední, jen aby byly šťastné, ale to je právě to, co my, maminky, děláme nesprávně. Byť tak jednáme s nejlepšími úmysly, se srdcem na dlani.

Sama píšete „chovala se ke mně jako ke služce“. To jste jí fakt dovolila? „Podporovala jsem ji a nic jí neupírala“ je odpověď na to, proč se k vám dcera chová tak, jak se chová. Velmi mě to mrzí, protože si to nezasloužíte, to víme obě. Ale pokud něco nezměníte VY, tak se nezmění nic. Vaše dcera musí mít možnost pocítit, že jste její máma, ne služka.

Po čas výchovy jste ji naučila mnoha věcem, které dnes umí, ale bohužel jste ji nechala, ať se k vám chová neuctivě. I když je to srdcervoucí pro každou mámu, tak dokud budete dceři neustále k dispozici a vždy jí vyhovíte, když se jí to hodí - potřebuje půjčit, atd., tak se nic nezmění. Vaše dcera je dospělá, udělala jste vše, co jste mohla a udělala jste to s láskou a péčí. Ale nejste její dcera a už vůbec ne pokladnička.

Je dost možné, že když se dceři „postavíte“ a řeknete jí, že ji máte ráda, ale že vás opravdu mrzí, že přestože jste ji toho tolik naučila, to základní, jako je úcta k mámě, se vám vybudovat nepodařilo. Proto ji to teď budete muset nechat naučit se. Sdělte dceři, že nejste ani její služebná ani její pokladnička. Že jste její máma, která ji miluje. Že dceru vždy ráda uvidíte a že budete velmi ráda, když se váš vztah změní, ale že respektujete, že to nebude hned.

Přestaňte jí dělat služku a pokladničku. Ne zítra, pozítří, za rok, začnete hned. Je možné, že se dcera v první chvíli zavře do sebe, urazí se - jak jí může ta služka vůbec odmlouvat - ale jestli se má váš vztah někdy zlepšit, je nezbytné právě i toto období „vzteku“. Dceři vezmete hračku a ona se bude muset postavit na vlastní nohy.

Upřímně ve třiceti na to má už fakt věk. Těžko říct, jak dlouho to bude trvat. Někdy jsou to týdny, jindy měsíce a někdy i roky. Ale opravdu vám ten současný stav stojí za to cítit se takto? Zaměřte se na sebe, obklopte se kamarádkami. Uvidíte, že mnoho z nich řeší podobné věci jako vy. Dělejte věci, které vás baví, na které jste neměla čas a třeba ani peníze.

Nemusíte nic, co nechcete. Naopak můžete vše, co chcete. Pusťte se do věcí, které jste se bála zkusit. Je jedno zda vás nadchnou, či ne, ale vyzkoušejte to. Najdete v sobě sílu být šťastnou a hrdou ženou, protože takovým příkladem pro svoji dceru chcete být. Nebo ne? Asi jí nechcete být vzorem, že se má nechat využívat od dětí, že ne? Věřím, že najdete v sobě tu sílu a v okolí potřebnou podporu. Držím vám pěsti.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Tajil jsem před partnerkou dluhy a teď nevím, jak jí to říct. Pokud je to ta pravá, vaše přiznání ustojí, tvrdí koučka

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.