První kolo prezidentských voleb začíná už v pátek 13. ledna. Zatímco spousta z nás stále váhá, komu dá svůj hlas, někteří už mají dávno jasno a neváhají své názory podsouvat svým blízkým. Co si počít, když chcete doma klid, ale máte na politiku jiný názor než váš angažovaný partner, vysvětluje v dalším pokračování své poradny koučka Sylvie Mobagi.
Neustálé hádky kvůli politice zažívá také Veronika. Její přítel má poměrně vyhraněné názory a po své partnerce žádá, aby v prezidentských volbách hlasovala pro jednoho konkrétního kandidáta, kterého považuje za jediného přípustného. "Často se kvůli tomu hádáme, protože já bych to nejraději hodila někomu úplně jinému, anebo se na to vykašlala úplně, prostě natruc," svěřila se Veronika.
Mladá máma dvou dětí netuší, jak situaci vyřešit, aby byl doma klid. Aby děti věčně neposlouchaly, jak se rodiče hádají. "Na druhé straně mě nebaví, jak přítel pořád agituje, a ani to, že mi říká, co mám dělat a co si myslet," poukazuje závěrem.
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Píšete, že se často hádáte. Jak ta hádka probíhá? Hádka v různých rodinách znamená různé věci. Někde se křičí, jinde lítají talíře a někde si spolu partneři odseknou dvě slova a toť vše. Spisovatel a vysokoškolský učitel Dale Carnegie v jedné ze svých knih mluví o tom, že když se dva hádají, výsledkem je jen křik a nepochopení. Pokud připustíme, že má pravdu, k čemu se vlastně hádat? Hádka nám zvyšuje tep, způsobuje stres nám i celé rodině a stejně se při ní nic nevyřeší.
Na druhé straně tím, že byste se pasovala do role „obětního beránka“ a udělala, co po vás partner žádá, jen aby byl doma klid, čeho dosáhnete? Myslíte, že partner se po takové zkušenosti, kdy se podvolíte, bude příště chovat jinak? Nebo spíš lze očekávat stupňování a vyžadování „poslušnosti“ od vás vůči němu?
Co je správné, je vždy relativní, nicméně já vnímám, že je správné o tom mluvit. Jistěže máte svoje argumenty, ale přesvědčováním ještě nikdo druhou stranu nepřiměl k zamyšlení. Funguje to stejně, jako když vás partner přesvědčuje o své pravdě. Změníte proto svůj názor, přiměje vás tím k zamyšlení? Nebo naopak čím více vám podsouvá svoji pravdu, tím to ve vás vyvolává averzi vůči tomu, co vám podsouvá?
Za sebe tedy doporučuji mluvit. Otevřeně, klidně. To, že máte jiný názor na cokoliv, přece nevadí. Na světě neexistují dva stejní lidé, kteří by měli stejné názory na vše, co se kolem nich děje. Ne ve 100% případů. Ani vy dva nejste výjimkou a je to tak v pořádku. Každý z vás má jinou výchovu, jiné vzdělání, měli jste jiné kamarády, kolegy, doma jste slýchávali něco jiného. A je zcela v pořádku učit děti, že ne na vše musejí mít vždy stejný názor - ať už mezi sebou, s vámi, s budoucími partnery, s učiteli, kolegy…
Na vašem místě bych vašemu partnerovi řekla, proč ho miluju, čeho si na něm cením, a pak bych mu řekla, že ať se rozhodne volit kohokoliv, že to nemůže nic změnit na tom, co jste mu řekla. Že víte, že volí podle svého nejlepšího vědomí a že jste ráda, že k tomu přistupuje zodpovědně. A protože je to váš partner, tak mu sdělíte, že volit nepůjdete/či půjdete volit někoho jiného, a že věříte, že i on věří v to, že jste zodpovědná a volíte podle svého nejlepšího vědomí.
Kdyby vám partner předkládal své argumenty, vyslechla bych ho, zřejmě je pro něj důležité vám je sdělit. Kdybyste pro něj nebyla důležitá, tak by vám je neříkal. Poděkovala bych mu za upřímnost i statečnost, protože není snadné říkat něco druhému, když víte, že on to nevidí úplně stejně. Opět bych mu s milým úsměvem a s tím, že bych ho objala, sdělila, že jsem ráda, jak chytrého a zodpovědného muže doma máte. Že si ceníte jeho názoru a toho, že vám to řekl. No a pak bych asi převedla řeč na téma, které mě zajímá, jako třeba zda nevyzkoušet něco nového v posteli...
Víte, jak to je, muž je hlava rodiny, ale žena je tím krkem. Babička mi to říkávala už jako malé holce a já tomu vůbec nerozuměla. Až s věkem se tomuto „umění“ učíme. Buďte tedy tím nejlepším krkem, který partnerova hlava může mít.
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.