PORADNA: Pořád nemůžu dostat z hlavy svého ex, ničí mi to současný vztah. Udělejte jedinou správnou věc, radí psycholožka

Něco podobného zažívá i pětadvacetiletá Linda. S expřítelem se rozešli po pěti letech vztahu. "On byl mojí opravdovou láskou. Opustil mě, protože se zamiloval do jiné holky a se mnou se prý už nudil," svěřila se Linda.

Po rozchodu si sice našla nového přítele, ale pořád ho s tím předchozím srovnává a cítí, že ten vztah v sobě nemá uzavřený. "Svého současného přítele mám ráda, nechci ho opustit, ale uvnitř mě to pořád táhne k mému bývalému. Co s tím? Jak zapomenout a jít dál?" táže se Linda.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Uvízla jsem v šíleném stereotypu a nic už mě netěší. Jak z bludného kruhu ven, radí psycholožka Samsonová

Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?

Láska je nejkrásnější cit, který dává člověku „křídla“, obrovské množství energie, chuť žít a zkoušet nové věci. Na druhé straně je to právě láska, která umí člověka „srazit k zemi“.

Je vám 25 let, o expříteli říkáte, že byl vaší opravdovou láskou. Kdyby tomu tak skutečně bylo, opravdu by vás opustil? Pokud by přítel byl „opravdová a ta osudová láska“, tak by od vás neodešel. S expřítelem jste se měli oba něco naučit, něco si dát, a tento bod se zřejmě již naplnil. Nikoho na světě nelze donutit, aby nás miloval.

Pokud říkáte, že v sobě předchozí vztah nemáte stále uzavřen, pokud se současným přítelem necítíte, že je to opravdová a „osudová“ láska, je dobré v tom vztahu setrvávat? Pro koho? Pro vás, abyste nebyla sama, nebo to má i jiný důvod? A co se týče vašeho současného přítele, myslíte, že je to vůči němu fér?

Nebylo by lepší si dopřát chvíli samoty a čas na to, abyste si v sobě uzavřela předchozí vztah, abyste zase byla ráda sama se sebou, abyste přemýšlela o tom, co v životě chcete, kam směřujete, jaké máte cíle a podle toho si následně našla partnera, který bude mít podobné představy o budoucnosti? Partnera, kde to bude jiskřit jak nikdy předtím a budete cítit ty pověstné „motýlky v břiše“?

Jestli vám mohu něco odpovědně říci, tak založit rodina by se měla pouze v případě, kdy pár byl opravdu „po uši zamilovaný“, protože když přijdou v životě různé ne úplně pohodové věci (a ty prostě vždycky jednou za čas přijdou), tak abyste je ustáli, je nezbytně nutné mít dobré „základy“.

Jenže vy z toho, jak to popisujete, máte postavené zdi, ale chybí vám základová deska. Jak dlouho takový vztah může vydržet? Je opravdu dobré pro vás i pro přítele v něm pokračovat? A třeba si do tohoto neuspokojivého vztahu pořídit děti? Co by to v budoucnu vám, příteli a dětem přineslo?

Věřte svému srdci, a pokud ještě není v pořádku, ještě je „bolavé“, dopřejte si čas. Hýčkejte se, mějte ráda sama sebe, buďte ráda sama se sebou. Pak přijde ten „pan Božský“, na kterého všechny čekáme. A s ním bude najednou vše dávat smysl.