Mohou se obdivovat, milovat, respektovat nebo na sebe žárlit či se k smrti nenávidět. Vztahy mezi sourozenci bývají hodně komplikované. A pokud se je nepovede napravit v dětství, v dospělosti je to kolikrát daleko těžší. Přesto to není nemožné. Jak se zachovat v případě, že chcete ke svému sourozenci po letech najít cestu, radí zkušená koučka Sylvie Mobagi.
Nevyřešený vztah s osmadvacetiletou sestrou trápí i Lenku (30). "Vždycky mi záviděla výsledky ve škole, vzhled, pak kluky, se kterými jsem chodila. Kvůli tomu jsme si v podstatě od dětství nerozuměly. Byly jsme spíš konkurentky než sestry. Marie mi svým věčným zoufáním a záškodnickými akcemi pěkně pila krev," líčí Lenka.
Když ve 24 letech začala žít se svým budoucím manželem, jejich cesty s Marií se rozešly. "Vídaly jsme se jen párkrát do roka na rodinných sešlostech. Teď ale čekám první miminko a moc bych si přála vztah se sestrou urovnat. Jak na to?" ptá se Lenka.
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Netuším, jaký byl přístup vašich rodičů, zda vás třeba mladší ségře nedávali příliš za vzor. Takové to: „Podívej se, jak to jde sestře ve škole, měla by ses zlepšit.“ Právě tyto věty dost často vámi popisovaný případ způsobují. Každopádně stále jste sestry, je to pouto, které nejde jen tak zrušit. Sestra to dost možná vnímá podobně jako vy, jen asi nemá dost odvahy na to s tím něco dělat.
Byly jste obě děti a dělaly jste vše tak, jak nejlépe jste uměly. Co prostě zkusit ségře zavolat a pozvat ji na kafe a dort (nebo něco)? Zvažte, zda by byla nebo nebyla vhodná „přepadovka“, za mě asi spíš ne. Přece jen ji můžete zastihnout v nevhodný okamžik a celé by to mohlo zbytečně narušit váš plán.
Určitě si s ní dejte schůzku, pozvěte ji někam do kavárny nebo k sobě domů. Pak bych ji objala a řekla jí, že ji mám ráda, že je to moje ségra a že jsem ráda, že ji mám. A to i přesto, že posledních pár let je to tak, jak to je, a že bych to chtěla napravit. Řekla bych jí, že mi chybí. Jedna z vás být první musí a vy jste o fous starší a tedy i moudřejší, tak je to zřejmě na vás.
Dokud ještě nemáte miminko na světě, tak toho využijte. Užijte si se ségrou hezké chvíle, dělejte společně něco, co máte rády – někdo chodí do divadla, jiný do muzea, někdo objíždí hrady a zámky… Bylo by fajn, abyste si na ni našla čas, čas který budete věnovat jen samy sobě. I kdyby to byly pouhé 2-3 hodinky týdně. A během týdne si můžete volat.
Nenechte to usnout. Poté, co se jednou uvidíte, pracujte na svém vztahu, máte co dohánět, holky. Nevzdávejte to, ne na vše budete mít stejné názory jen proto, že jste ségry, ale to, že něco vidíte jinak, není špatně. Jste každá individualita a některé věci jste prožila jinak než sestra. Vzájemně se tak můžete obohatit o nové náhledy na některé věci. Vyprávějte si, vzpomínejte na to hezké. Moc vám držím pěsti!
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.