Rebeka se svým manželem dostali jako svatební dar pobyt ve svatební komnatě starého hradu. Rebeku nejvíce zaujalo staré zrcadlo v koupelně. Právě tam se odehrálo něco, pro co dodnes nemá racionální vysvětlení.
Když jsme před třemi lety rodičům oznámili, že se budeme s Vojtěchem (32) brát, všichni měli radost. Jen moje budoucí tchyně Ludmila (59) marně skrývala nelibost.
Tchyně překvapila svatebním darem
Někdy se to zkrátka stane, že si nevěsta s budoucí tchyní nesednou. Někdy jde jen o to, že se matka o svého syna bojí a žárlí na novou ženu v rodině. To si myslím, že byl i náš případ. Svatbu jsme s Vojtou chtěli v klášteře, což se nakonec vyplnilo. Přišla celá rodina. Svůj den jsem si užila se vším všudy. Když nás prohlásili za manžele, cítila jsem úlevu.
Na svatební hostinu jsme si objednali menší statek, kde jsme slavili až do druhého dne. Jaké jsme dostali svatební dary, jsme pořádně zjistili až odpoledne. Tchyně nám zaplatila týden ve svatební komnatě jednoho hradu. Upřímně jsem se na to těšila. Týden odpočinku přišel vhod.
Jeli jsme tam na konci léta, abychom ještě stihli hezké počasí. Hrad byl skutečně skvostný. Naše komnata na mě dýchla historii. Posadila jsem se na královskou postel. „To bych teda do tvé matky neřekla, že nám dopřeje takový luxus,“ poznamenala jsem a zasmála jsem se.
V zrcadle jsem viděla děsivé věci
Nejvíce mě zaujala koupelna. Ta už byla zařízena trochu moderněji. Ovšem tak veliké zrcadlo jsem snad v životě neviděla. Na pár okamžiků jsem se do něj zadívala. Měla jsem pocit, že v něm někoho vidím. „Asi jsem vážně unavená,“ pronesla jsem. Vojtěch si chtěl jít dát nějaké jídlo, ale na mě padla únava. Tak jsme se na chvilku rozdělili.
Šla jsem si napustit vanu s očekáváním, jak se ponořím do vody. Zůstala jsem stát u zrcadla a chvíli na sebe koukala. Najednou jsem na svém odrazu zahlédla, jak mi stéká krev po rameni. Hned jsem si do těch míst sáhla, ale žádná krev tam nebyla. Sice mě to zaskočilo, ale začala jsem se svlékat.
Znovu jsem se podívala do zrcadla. V něm jsem zahlédla u postele zvláštní postavu, která držela v ruce nůž. Zaječela jsem. Postava si přiložila ukazováček na rty na znamení toho, abych byla zticha. Nevěděla jsem, co mám dělat. Zničehonic se samo zavřelo okno. Já jsem sáhla po klice a zavřela se v koupelně. Pak kdosi na druhé straně zamknul.
Nemám pro to žádné vysvětlení
„Já tady umřu,“ projelo mi hlavou. Otočila jsem se k zrcadlu a viděla samu sebe celou od krve. Dotkla jsem se zrcadla a na prstě mi zůstala krev. „Co se to tu děje?“ volala jsem strachy bez sebe. Nikdo mě ale neslyšel. Ona postava se najednou objevila v zrcadle a zle se na mě usmívala. Přízrak, nebo co to bylo, do mě v zrcadle začal bodat nožem. V tu ránu jsem omdlela.
Ráno jsem se probudila v posteli. „Co se stalo?“ zeptala jsem se Vojty. „To mi řekni ty. Našel jsem tě večer ležet na zemi v koupelně. Lekl jsem se, protože vedle tebe byl cákanec krve,“ vyprávěl. Odmlčela jsem se a tvrdila mu, že jsem upadla, když jsem vylézala z vany. Dodnes jsem mu nedokázala říct, co se v té koupelně odehrálo. Já to totiž sama přesně nevím.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.