Renata zbožňuje prvomájové zvyklosti. Před lety se v první květnový den seznámila s mužem, který ji nejenže políbil pod rozkvetlým stromem, ale hlavně ji okouzlil natolik, že s ním dlouhé tři roky tvořila pár. Příběh dámy ve středním věku, která hledala životní lásku a romantiku, však happy endem neskončil.
První máj se po staletí interpretuje jako svátek lásky. Souvisí s ním několik tradičních zvyků včetně toho nejromantičtějšího, kterým je polibek pod rozkvetlou třešní. Jak se říká, políbená žena bude po celý rok oplývat krásou, přitažlivostí a neuschne. Každý rok jsem toužila, abych byla 1. května tou obdarovanou, jenže mockrát se mi to nepoštěstilo. Buď jsem byla zrovna single, nebo měli moji partneři pracovní povinnosti, anebo to prostě lajdácky odbyli.
Překvapil mě polibkem
Táhlo mi tehdy na čtyřiatřicet. Vyrovnávala jsem se se složitým rozchodem, který byl pro mě velmi bolestivý. Zejména proto, že jsem toužila po založení rodiny. Pomalu se blížil První máj a já byla smířená s tím, že ho strávím sama. Jaro bušilo na vrata a venku panovalo příjemné teplo. Chtěla jsem se projít s nejlepší kamarádkou Petrou, jenže už měla v plánu něco jiného. Rozhodla jsem se tedy, že půjdu sama a dám si pivo u jednoho rybníka, kde se nacházel stánek s občerstvením.
Objednala jsem si jedno točené, usedla ke stolu a pozorovala okolí. Bylo hezky a lidí všude plno. Poté jsem si všimla, že mě od protějšího stolu pozoruje muž středního věku a vyšší postavy. Měl světle hnědé vlasy, modré oči, kterými po mně neustále pokukoval. Sympaťák na první pohled. Navázali jsme oční kontakt, když se ten chlapík po chvíli zvedl a přisedl si ke mně.
Jmenoval se Matěj. Byl milý, zdvořilý a hodně upovídaný, což mi imponovalo. Povídali jsme si asi hodinu. Před pár měsíci se prý rozvedl a stejně jako já nechtěl trčet v pěkném počasí doma. Když jsem dopila pivo, navrhl mi procházku, na kterou jsem velmi ráda přistoupila.
Šli jsme asi dvacet minut, až jsme se ocitli v aleji. Vtom Matěj zastavil, přitočil se ke mně a vášnivě mě políbil. Zůstala jsem stát jako omámená, aby mi však Matěj bleskově vysvětlil, že právě stojíme pod třešní, což jsem si v tu chvíli vůbec neuvědomila. Provedl to mistrně a rozčarování záhy vystřídalo nadšení. Cítila jsem se vedle něj dobře. Doprovodil mě k autobusu, kde jsme se rozloučili. Vyměnili si telefonní čísla a domluvili se, že si napíšeme a zase se sejdeme.
Doklady mi přivezl až domů
Jela jsem domů plná dojmů. Když jsem však dorazila do bytu, krve by se ve mně nedořezal. Když jsem totiž sáhla do kapsy, zjistila jsem, že mi chybí pouzdro s doklady. Prohledala jsem úplně všechno, ale nikde nic. Měla jsem tam mimo jiné občanský průkaz či kreditní kartu. Zřejmě jsem ho někde vytrousila během procházky. Klela jsem, plakala a chtěla si nafackovat. Byl už večer, venku tma, přesto jsem zvažovala, že s baterkou vyrazím zpátky k rybníku a zkusím štěstí, jestli ho náhodou někde nenajdu.
Oblékla jsem se a chystala se na cestu. Vtom někdo zazvonil dole na zvonek. Vyšla jsem před vchod a tam stál Matěj. Říkala jsem si pro sebe, co tu dělá, jak ví, kde bydlím?! Než jsem se však stačila vzpamatovat, podával mi ztracené pouzdro s doklady. Tvrdil, že se vracel domů stejnou cestou a na pěšině si ho všiml. Když ho vzal do ruky, aby se podíval, komu patří a vrátil ho majiteli, zjistil, že je moje.
Nevěřila jsem svým očím. Objala jsem Matěje a vlepila mu pusu. Přitom nezůstalo jen u jedné… Byla jsem neskutečně šťastná. Nabídla jsem mu, zda nechce jít na chvíli dovnitř. Matěj ale tvrdil, že má doma návštěvu a necháme to na jindy.
Vztah nám nevydržel
Zavolal mi druhý den dopoledne. Ještě jednou jsem mu poděkovala a navrhla mu, jestli nechce ke mně přijít na dobrý oběd. Tentokrát neodmítl. Rande v mém bytě dopadlo skvěle. Nasmáli jsme se, bylo to fajn.
Dali jsme se nakonec dohromady a chodili spolu tři roky. Vztah nám ale nevydržel. Matěj totiž mezitím změnil zaměstnání, spoustu času trávil na cestách, což mi dost vadilo. Málo jsme se vídali. Věnoval se víc práci a já to těžce nesla. Rozešli jsme se a já dál hledám životní lásku. Přesto na Matěje nedám dopustit a zůstane mi navždy v srdci.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.