Roman (31): Pátek třináctého mě neděsil, pak ale nastal zlom. V obávaný den mě zle vyučil Fantomas

Pátek třináctého. Den, který je v Česku i jiných zemích považován za nešťastný a přinášející smůlu. „Jenom pověra,“ kroutil jsem pokaždé hlavou a s úsměvem na rtech uklidňoval každého, kdo se obávaného dne děsil. Jenže pak mě postihla událost, jež můj názor drobátko změnila.

Mohlo by Vás zajímat:

Michal (20): Na pověry jsem nikdy nevěřil. Tragická událost v rodině ale můj názor změnila

Nechal jsem přes noc šperky v autě

Byl čtvrtek 12. ledna a já se vracel domů z práce. Jezdím modrým pick-upem, a protože manželka Radka chystala na pozítří narozeninovou párty, stavil jsem se cestou ještě v obchodním centru, abych jí sehnal nějaký dárek. Vsadil jsem tradičně na kosmetiku a pěkný šperk. Zalíbil se mi stříbrný náhrdelník a také jeden náramek. Zaplatil jsem je a chystal se na zpáteční cestu, když vtom mi zvonil telefon. Volala mi Radka, jestli bych ještě něco nenakoupil na oslavu, když jsem v supermarketu, že nás bude víc, než se původně očekávalo…

Vzal jsem tedy pár piv, lahve sektu, salámy, klobásy, sýry a další pochutiny. Pak konečně nasedl do auta a vyrazil domů. Bydlíme v malé obci v jednom menším činžovním domku. Zaparkoval jsem, a protože jsem byl už dost unavený, nechal jsem všechny věci v autě včetně dárku pro Radku. „Ráno to přenesu do baráku,“ říkal jsem si v duchu. Teď už moc dobře vím, jaká to byla chyba!

S Radkou jsme si večer ještě chvíli povídali a pak zalehli do postele, protože jsme toho měli oba za celý den dost. V pátek jsem měl dovolenou a probudil se tedy výjimečně až kolem deváté. Už večer se spustila pořádná chumelenice, a když jsem se podíval ráno z okna, bylo krásně nasněženo. Napadlo mě, že bych mohl odhrabat sníh z auta a rovnou přitom vyzvednout věci, které jsem včera nakoupil. „Lásko, zajdu na chvíli do auta,“ zakřičel jsem na manželku, která se zrovna líčila v koupelně.

Došel jsem ke kufru a hledal klíč, když mě upoutal nápis na zasněžené kapotě. Stálo v něm: „Byl jsem zde, Fantomas!“

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (39): Dám hodně na pověry. Černá kočka přes cestu ale moje přesvědčení nahlodala

Náhrdelník i náramek byly pryč

Od plic jsem se zasmál, vždyť v televizi nedávno opakovali známou sérii francouzských komedií s Louisem de Funésem. Pobavil jsem se a chystal otevřít kufr. V tu chvíli jsem zjistil, že jsem ho včera zapomněl zamknout. Rázem mi vše docvaklo. Rychle jsem kufr otevřel a hned viděl, že je zle. Šperk i náramek byly pryč, navíc zmizela i basa sektu. Vypáčené nebo zničené nebylo nic, prostě jsem jen blbec zapomněl zamknout a nějaký zlodějíček toho využil.

Byl jsem na sebe hrozně naštvaný. Radce jsem o tom neřekl, náhrdelník jsem jí koupil nový, na tento den však jistojistě nezapomenu. Od oné události už uběhlo pár let, ale od té doby se mám v pátek třináctého vždy na pozoru. Dávám bedlivý pozor na sebe i své věci, naštěstí musím zaklepat, že mě od té doby nic podobného a zlého nepotkalo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (31): Už věřím na pátek třináctého. Když mě na to upozorňovala kartářka, smála jsem se, že je to jen pověra

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.