Roman se už dva roky sám stará o pětiletou dceru. Když vláda povolila prodej dětské obuvi, nelenil a vzal Adélku do obchodu. Obyčejný nákup se ale proměnil v něco mimořádného.
Už dva roky mám dceru ve výhradní péči, i když ono tomu tak bylo vlastně vždycky. Bývalá žena se o ni nestarala. Když byl Adélce rok a půl, našla si jiného muže. Já jsem se snažil zachránit naše manželství.
Obsluhovala nás milá paní prodavačka
Dospělo to do stádia, kdy jsem pochopil, že to nemá cenu, a rozvedli jsme se. Podle posledních zpráv nežije exmanželka v České republice a evidentně o dceru ztratila zájem nadobro. Adélka nad tím ale nikdy neplakala, naopak mi přišlo, že předčasně dospěla a stali se z nás parťáci.
Když vláda konečně umožnila otevřít prodejny bot pro děti, okamžitě jsme s dcerou vyrazili do obchodu. Obsluhovala nás milá paní prodavačka, a když už to vypadalo, že si Adélka konečně vybere, najednou se šprajcla a chtěla asi deset různých párů.
Prodavačka se smála, ale mně bylo docela stydno a snažil jsem se Adélce vysvětlit, že jí stačí jedny botičky. Pak ta paní vyřkla kouzelnou větu: „Každá ženská má ráda boty.“ Zasmála se a dcerka se toho chytila. „To táta nezná. Já jsem doma jediná ženská. Táta je z toho smutnej…,“ vyprávěla a pokračovala, jak jsem dlouho sám, načež jsem ji zastavil, že to už stačí.
V takový nákup jsem ani nedoufal
Byl jsem rudý až za ušima a i s rouškou bylo znát, že se prodavačka usmívá. Myslel jsem, že už normálně zaplatíme a půjdeme, když vtom se zase Adélka pustila do díla. „Přijďte někdy k nám. Mně se moc líbíte. Tati, tobě se ta paní taky líbí, viď?“ tahala mě za ruku. Připustil jsem, že ano, a té mojí malé dohazovačce se nezavřela pusa.
„Táta pere, umí vařit, společně uklízíme a rád si zpívá,“ začala vyjmenovávat moje přednosti, jak kdyby mi zakládala profil na seznamce. To už jsem rezignoval a pobaveně poslouchal, co ještě vymyslí.
Dopadlo to tak, že jsme se všichni tři smíchy popadali za břicho, až mi Šárka, jak se mi posléze prodavačka představila, dala do ruky papírek s telefonním číslem. Musím říct, že v takový nákup jsem nedoufal. Rande bylo mimochodem perfektní a teď se pravidelně scházíme. Vypadá to dobře a Adélka si Šárku zamilovala. Stejně jako já.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.