I když se první manželství paní Romany rozpadlo, na svého exmanžela Miloše nikdy zcela nezanevřela. Dnes žije šťastně po boku nového muže, ale když se Miloš dostal do potíží, chce mu pomoct. A to se ukázalo jako problém. Romaně to její současný manžel zakázal...
I když už bývalého manžela Miloše (60) nemiluji, chci mu pomoct. Ocitl se v tíživé situaci a mě to zkrátka není lhostejné. Požádala jsem současného manžela Václava (62), abychom mu finančně pomohli, ale razantně to odmítl. Přemýšlím, že ho obejdu a prostě to udělám.
Za rozvod mohlo manželovo podnikání
S Milošem jsme se brali z čisté lásky. Bylo mi dvacet let, když jsem se za něj vdala. Myslím si, že naše manželství zažilo jak dobré, tak špatné časy. I tak na něj ráda vzpomínám. Minimálně pro to, že když se narodil syn Jakub (30), byli jsme opravdovou rodinou. Nikdy by mě nenapadlo, že se rozvedeme kvůli tomu, že manžel začal podnikat.
Založil stavební firmu, která nás sesadila z první příčky jeho životních priorit. Trávil hodně času mimo domov. Když už byl doma, stejně v jednom kuse trčel na telefonu, nebo seděl za počítačem. Synovo dětství mu unikalo pod rukama a on s tím nic nedělal.
Dlouho jsem naléhala, aby si na nás našel čas a věnoval se nám. Miloš mě stále odstrkoval a říkal pořád to samé: „Až se to pořádně rozjede, všechno bude zase jako dřív. Jen mi musíš dát prostor." Nikdy k tomu nedošlo. Zcela ho to spolklo. Naše manželství krachlo a já požádala o rozvod. I přes fakt, že jsem ho pořád měla ráda.
Našla jsem si novou lásku
Roky plynuly, syn rostl a já se z toho snažila vzpamatovat. Z dostupných informací jsem věděla, že Milošovi se daří a podnik prosperuje. Vydělával pohádkové peníze. A právě díky nim si myslel, že může všechno. Jakuba si chtěl koupit a myslel si, že to na mě zapůsobí. Já už však hledala štěstí jinde. Našla jsem si přítele. Václav měl, na rozdíl od Miloše, priority dobře srovnané.
Usadila jsem se a na minulost chtěla zapomenout. Když bylo synovi dvacet, odstěhoval se a začal žít na vlastní triko. My s Václavem hodně cestovali. Do minulosti jsem se neohlížela. Před třemi lety mě požádal o ruku a já řekla ano. Věděla jsem, že s ním se nemám čeho bát. Václav pro mě byl jistotou.
Ještě do nedávna bych si svoje štěstí užívala. Pak se ke mně dostala smutná zpráva. Jakub mi sdělil, co se děje s Milošem. Firma zkrachovala a on zůstal na dlažbě. Na krku má půjčky, které nedokáže splácet. Bydlí na ubytovně a hrozí mu, že skončí na ulici. Ve mně se probudila lítost a Miloše jsem navštívila.
Exmanžel je na dlažbě, pomůžu mu znovu vstát
Jeho ustaraný výraz plný bezmoci mě dostal. Tekly mi slzy a měla jsem nutkavou potřebu mu pomoct. Povyprávěl mi, jak se to celé semlelo a co všechno mu teď hrozí. Z jeho vyprávění jasně vyplynulo, že pokud mu někdo nepomůže, stane se z něj bezdomovec. Doufala jsem, že když to Václavovi celé řeknu, najdeme spolu způsob, jak Miloše zachránit.
Manžel mi ale celkem jasně řekl, že nepřichází v úvahu, že bychom mu pomohli. „Dostal se do toho sám. Nezapomeň, jak moc ti ublížil. Na kluka kašlal. Vážně chceš takovému člověku pomáhat?" předložil své argumenty. Já jsem racionalista. Vím, že se Milošovi některé věci nepovedly. Ale myslím si, že trest, který se na něj valí, si nezaslouží. Rozhodla jsem se, že mu finančně pomůžu. Musí mít možnost postavit se znovu na nohy. Je mu šedesát let, přece ho nenechám jít na ulici. Už nejde o žádnou lásku. Spíše o soucit s někým, s kým jsem dlouhé roky žila a milovala ho.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.