Rozchody jsou velmi těžká záležitost a každý se s tím vypořádává po svém. Někdo se uzavře do sebe, jiný naopak potřebuje mít kolem sebe další lidi. Sandra je velmi emotivní žena a během jejího posledního rozchodu se její povaha projevila naplno.
Můj táta je Ital a jeho jižanská povaha je na mně velmi znát. Výbuchy vzteku mi nejsou cizí a pro sprosté slovo také nechodím daleko. Kamarádi si ze mě často dělají legraci, že není chytré mě naštvat.
Velmi rychle se naštvu
S touto stránkou své osobnosti musím žít od malička. Někdy mě štve, že se dokážu rozčílit jen proto, že nedoběhnu tramvaj nebo mě někdo předběhne ve frontě. Snažím se s tím pracovat, a proto by na mě náhodný pozorovatel nic nepoznal. Už dávno jsou pryč doby, kdy si mé rodiče zvali do školky, že jsem na ostatní děti zlá. Když si se mnou nechtěl někdo hrát, jednoduše jsem mu rozbila jeho oblíbenou hračku.
Od té doby jsem ale ušla dlouhou cestu a snažím se nebýt tak mstivá. Přesto je pravda, že mi často ujedou nervy. A když se tak stane, nevidím si do pusy a na člověka, který mě naštval, prostě jen řvu. Taková je moje povaha a nemůžu s tím nic dělat.
Ráda řeším věci na rovinu
Dělá mi to problémy i ve vztahu. Spousta chlapů se se mnou rozešla kvůli tomu, že jsme se často hádali. Na rozdíl od ostatních lidí nedržím pod pokličkou věci, co mi vadí, chci je řešit, a to hned. Proto to mužům vadí. Když například udělají něco, co mi vadí, nezůstanu mlčet, rovnou jim to vyčtu a my se pohádáme.
Kvůli tomu chodím od vztahu ke vztahu. Teprve s Davidem (33) jsem si myslela, že je to konečně jiné. Vydrželi jsme spolu skoro dva roky, než se to všechno pokazilo. David byl na můj temperament zvyklý, hádky u nás sice byly na denním pořádku, ale nebylo to nic, co by nám mohlo zničit vztah.
Při rozchodu mi praskly nervy
Před pár týdny však naše idylka skončila. David se se mnou rozešel. „Je mi to líto Sandro, ale musíme to spolu ukončit. Zamiloval jsem se," řekl mi. V tu chvíli jsem začala vidět rudě. Nadávala jsem mu a začala jsem po něm házet všechno, co jsem v bytě našla. Nemohla jsem uvěřit, že mi tohle udělal. Byla jsem tak strašně naštvaná. Když jsem začala rozbíjet věci, David utekl pryč.
Aby toho nebylo málo, řekla jsem si, že se mu pomstít. Vzala jsem jeho oblíbenou kytaru, kterou měl schovanou u mě doma, a vyhodila jsem ji z okna. „Aspoň teď víš, jaké to je, když ti někdo ublíží," křičela jsem na Davida, který dole sbíral zbytky své milované kytary. Nelituji toho, co jsem udělala, David si to zasloužil, opravdu mě zranil a naštval.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.