Sandra věděla, že jí po dvou porodech zůstala kila navíc. Milan ji ale uklidňoval, že mu to nevadí. Věřila jeho slovům, že je pořád krásná. Na hubnutí tedy nedošlo a ona se začala mít ráda i s faldíky.
Jeden by řekl, že po patnácti letech vztahu už člověk ví, co může od toho druhého čekat. Milana (40) znám jako své boty. Přesto mě před pár dny překvapil.
Moje nadváha prý manželovi nevadila
O co přesně jde? Milanovi nikdy nezáleželo na tom, co si myslí druzí. Důležitý pro něj byl můj názor. Proto jsem si ho vždycky vážila. Nebyl to povrchní člověk. Během našeho vztahu mi to několikrát dokázal. Když přišel o práci a dělal chvíli něco podřadného, bylo mu to jedno. Důležité pro něj bylo uživit rodinu.
Nikdy se s nikým nesrovnával, nikdy nikomu nic nezáviděl. Ke mně se vždycky choval s patřičnou úctou a pokorou. Byla jsem si vědoma toho, že jsem po porodech přibrala. Po prvním mi zůstalo třicet kilo. Jakmile to šlo, začala jsem na sobě makat. Milan tvrdil, že mu moje nadváha nevadí. Hladil moje faldíky a tvrdil, že jsem stále krásná.
Možná díky těmto slovům jsem ve svém úsilí zhubnout povolila. Po narození dalšího dítěte jsem se dostala na hranici sta kil. Milan ale stále tvrdil, že mu to nevadí. ,,Přivedla jsi na svět dvě děti. Nebuď na sebe tvrdá,“ říkával, když jsem brečela u zrcadla.
Neměla jsem motivaci hubnout
Jak šel čas, já si na svoje tělo zvykla. Průběžně jsem ho dokrmovala. Byla jsem slepá vůči tomu, co se se mnou děje. Na dovolené k moři jsme nejezdili, abych hrotila nějaké hubnutí do plavek. V práci můj vzhled nikdo nekomentoval, takže jsem neměla potřebu cokoliv měnit. Byly dny, kdy jsem si slibovala, že začnu hubnout.
Neměla jsem ale motivaci. Rozhodla jsem se, že to nechám tak, jak to je. Roky plynuly a ze mě se stala velryba. I tak jsem žila v tom, že jsem spokojená. Děti byly zdravé a Milan se tvářil, že mě miluje. Vypadalo to jako hotová idylka.
Teď, jak přišly do Česka ty tropy, Milan navrhnul, abychom se jeli koupat. Vybral zatopenou pískovnu. Mně se ten nápad velmi líbil. Dlouho jsme nikde jako rodina nebyli. Doma jsem se horko těžko soukala do plavek. Při jejich oblíkání jsem se zhrozila, jak otřesně vypadám. Když jsme dojeli na místo a rozložili deky, šlo se do vody.
Pohled na mou postavu v plavkách mu otevřel oči
Seděla jsem na dece do poslední chvíle. Když už mi bylo takové horko, že mi tekl pot po zádech, sundala jsem ze sebe šaty. Došla jsem na břeh k Milanovi a dětem. Ten se akorát dal do řeči s nějakým mužem. Byl to jeho kolega z práce. Pak se ke mně otočil a při pohledu na moje tělo v plavkách se zhrozil.
Z jeho výrazu jsem poznala, jak se za mě před kolegou stydí. Představil mě jako svoji manželku, ale pak se mě snažil zbavit. Raději jsem se vrátila na deku. Milan ke mně za chvíli přišel a pustil se do mě: ,,Jsi spokojená? Teď se mi budou v práci všichni smát. Viděla ses, jak v těch plavkách vypadáš?“
Neposlouchalo se mi to dobře, ale měl pravdu. Moje obrovské rozkydlé tělo přilákalo nejeden zvídavý pohled kolemjdoucích. Už jsem do vody nešla. Když se za vás stydí manžel, je to asi ta největší potupa. To už je motivace k tomu, abych začala něco dělat.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.