Šárka se necítila dobře a napadlo ji, jestli není těhotná. Na testu se objevily dvě čárky, a tak radostnou novinu oznámila Vojtovi. Okamžitě se rozpoutala debata, která ale neměla šťastný konec.
V létě jsem se necítila dobře, byla jsem v jednom kole, měla jsem velmi stresovou práci, a když jsem si uvědomila, že mám asi tři týdny zpoždění, udělala jsem si těhotenský test.
Překvapení v práci
Dělala jsem ho tenkrát v práci na záchodě, během čekání jsem vyřizovala maily, když vtom se na testu objevily dvě čárky. Telefon mi vypadl z ruky. Po zbytek dne jsem se nemohla soustředit a pořád myslela na to, jak ve mně něco roste. Večer jsem test ukázala Vojtovi. „Panebože,“ řekl. Jeho první reakce mě neurazila, moje byla totiž stejná.
Těšili jsme se
Když se nadechl, usmál se a řekl, že je rád. Ulevilo se mi a začali jsme řešit, co se bude dít. Počítala jsem, v kolikátém týdnu asi jsem, abych věděla, kdy zhruba odejdu z práce. „Tu chvilku to bez tebe vydrží,“ chtěl mě Vojta uklidnit. Došlo mi, že to nechápe. „Jakou chvilku? Tři roky budu doma!“ To byl první kámen úrazu, kde jsme se neshodli. Vojta trval na tom, že tři roky doma je nenažranost. V jiných zemí takhle dlouho matky doma nejsou.
„Moje máma chodila už po půl roce do práce. Od čeho jsou jesle.“ Ale to se mi vůbec nelíbilo a začali jsme se překřičovat. Vysvětlovala jsem mu, že rozhodně nebudu mít dítě, abych ho v půl roce dala pryč. Vojta trval na tom, že když budu tři roky doma, tak mi z toho hrábne. Najednou chtěl vědět, jaký mám názor na dudlík, umělé mléko a tvrdou výchovu. „Když jsme zlobili, dostávali jsme tresty a nijak mě to nepoznamenalo.“ Neshodli jsme se ani v jednom bodě.
Nemohla jsem to poslouchat
Nejhorší bylo, když řekl, že to budeme dělat jako jeho matka. Takže miminko bude od narození spát samo, a když bude plakat, nevadí. „Ono pak samo přestane.“ To bylo něco na mě. Korunu tomu nasadil, když o dítěti pořád mluvil jako o klukovi, nepřipustil ani na vteřinu, že by to mohla být holka. Mně na pohlaví nezáleželo, ale jak trval na chlapečkovi, já z principu mluvila o holčičce. Nevěřila jsem svým uším, skoro to vypadalo, že když to nebude kluk, tak to dítě nechce.
Hádali jsme se tak dlouho a tak moc, až jsme se rozešli. Nemohla bych být s takovým člověkem. Oznámila jsem mu, že miminko budu raději vychovávat sama. Jaké překvapení bylo, když mi doktor řekl, že těhotná nejsem. „Test byl nejspíš falešně pozitivní, to se stává,“ vysvětlil. Ta zpráva mě zničila, ale Vojtovi jsem nic nepsala. Musím se vyrovnat s tím, že dítě nečekám a že se během pár hodin zničil náš vztah kvůli něčemu, co ani nebyla pravda.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz