Paní Šárka má dospělou dceru, ale pořád jí přijde, že je to její malá holčička a na vdávání je příliš mladá. Její snoubenec se Šárce ani trochu nelíbil a ona se jí snažila domluvit, aby si ho ještě nebrala. Dcera ji poslechla, ale brzo ji za to začala nenávidět.
Když bylo mé dceři patnáct let, řekla mi, že s ní chce chodit jeden kluk. Oznámila jsem jí, že nám ho nejdříve musí představit, ale když mu to řekla, rozmyslel si to. Já jí nechtěla bránit v tom, aby s někým chodila, jen jsem o tom chtěla mít přehled a dávala jsem jí přednášky o tom, aby hlavně na nic nespěchala.
Jenže po nějaké době jsem projížděla městem a viděla, jak se s nějakým starším klukem vodí za ruku. Doma jsem se jí na to zeptala a z ní vylezlo, že to je ten kluk, který s ní chtěl předtím chodit. Hodně mě zamrzelo, že to dělala za mými zády. Nařídila jsem jí, že ho bez debat přivede k nám.
První návštěva
Vzhledově vypadal normálně, představil se jako Filip a podal mi ruku. S manželem jsme seděli u stolu a nenápadně o něm zjišťovali něco víc. Filip byl o tři roky starší než Anička, jí nebylo ještě ani šestnáct, a to už jsem v duchu pěnila, bylo mi jasné, že on se sexem otálet nebude. Nakonec se po hodině zvedl, chytl Aničku za ruku a řekl: „Už půjdeme, zlato?“ a ona vyskočila, že se jdou ještě projít. Manžel mě brzdil, ať je nechám, ale já to nedokázala přenést přes srdce.
Samozřejmě, že netrvalo dlouho a Anička se zhoršila ve škole. Chodila domů pozdě. Brala mi peníze z peněženky, i když měla velké kapesné. Jenže ona se Filipa nechtěla vzdát a básnila, jak ho miluje. Nakonec odmaturovala s odřenýma ušima a já pro nás zamluvila stůl v restauraci na oslavu. Ona mi místo toho oznámila, že si balí batoh a jede na víkend s Filipem na jejich chatu. Už je dospělá a nemůžu jí přece bránit.
Museli jsme jednat
Kdysi plánovala, že půjde na vysokou, ale kvůli Filipovi se jí už na školu nechtělo. Místo toho si našla práci v květinářství. Bylo mi to moc líto, protože jsem věděla, že to je chytrá holka. Když jí bylo dvacet, nadšeně mi ukázala zásnubní prstýnek. A tehdy se to už nelíbilo ani manželovi. Říkali jsme, jak se kvůli Filipovi vykašlala na školu, že má na víc. Dokonce začala i kouřit, protože kouřil on. Prostě všechno špatně. Ona uznala, že na vysokou chtěla jít, ale neměla by na Filipa tolik času. Poradili jsme jí, ať svatbu odloží a začne se víc soustředit na sebe. Ulevilo se mi, když nám dala za pravdu, hlavně tedy proto, že s ní mluvil i manžel.
Ještě ten večer to řekla Filipovi a hodně se pohádali. Říkala jsem jí, že to bude jen dočasně, ale za dva týdny přišla s brekem, že ho viděla s jinou. Chodila jako tělo bez duše a neustále mu psala, že už se chce vdávat. Filip jí řekl, že na to už je pozdě a miluje někoho jiného. Prostě klasické nedospělé řeči, za které jsem byla ráda, protože se konečně ukázal v pravém světle. Ale Anička mi řekla, že mě nenávidí. Mohla být vdaná a šťastná a já jsem jí zničila život. Mrzí mě to, ale udělali jsme to pro její dobro.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.