Šarlota (27): Kdybych tušila, co se vyklube z mé kamarádky, dala bych si pozor. Teď jsem v patové situaci

S Kateřinou (27) nás pojí dlouholeté přátelství. Známe se od první třídy, kdy jsme si spolu sedly do jedné lavice. Od té doby jsme neoddělitelné. Šly jsme na stejnou střední školu a později i na univerzitu.

Mohlo by Vás zajímat:

Zora (24): Nejlepší kamarádka mě chce mít jen pro sebe. To, co udělala naposledy, už bylo zcela přes čáru

Založily jsme společně firmu

Celou dobu nám lidé říkali, že jsme jako sestry. Máme stejné koníčky. Obě nás baví kreslení a jsme umělecky založené. Proto jsme dělaly všechno spolu. Chodily na hodiny kreslení, učily se kaligrafii a později jsme založily i malou firmu.

Právě tato firma bude asi začátkem konce našeho přátelství. Obě jsme byly po dodělání školy dost naivní a myslely si, že vlastnoručně vyrobené šperky půjdou na dračku. Nebylo to tak. Firma nám fungovala dva roky, než zkrachovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (27): Kamarádky mi provedly něco hrozného. Místo, abych na ně byla naštvaná, jsem jim vděčná

Po krachu jsem chtěla jít dál

Právě objíždění různých trhů a společné tvoření šperků nás s Kateřinou ještě víc sblížilo. Byly jsme spolu nonstop 24 hodin denně, protože jsme si i společně pronajaly byt. Byly to hezké časy, ale teď už jsou pryč a nic s tím nejde udělat.

Během těchto společných let jsme si ani jedna nenašla kluka, ani jedna nenavázala nové přátelství a možná právě proto se teď s Katkou ocitám v situaci, která je mi krajně nepříjemná.

Když naše firma ukončila činnost, já šla dál, ale Katka zůstala na místě. Už rok a půl chodím do nové práce, která mě neskutečně baví, našla jsem si tam nové přátele mezi kolegy a celkově jsem se posunula.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (36): Pohovor v práci se zvrtnul v největší trapas mého života. A mohu si za to sama

Katka beze mě neudělá ani krok

O Kateřině se to ale říct nedá. Po krachu se naprosto zhroutila, nenašla si práci a skoro nevychází z bytu. Nedávno jsem se zamilovala a trávím hodně času se svým přítelem. Trápí mě ale výčitky svědomí, že Katka je doma sama a čeká, až se vrátím. „Nechtěla by sis najít nějakou práci? Určitě by ti to pomohlo,“ navrhla jsem jí jednou. „Když to bych tě nemohla tak často vídat. Do práce bych chodila jen v případě, že bych mohla pracovat s tebou,“ zaskočila mě Katka svojí odpovědí.

Děsí mě, jak moc se na mě upnula. Beze mě neudělá ani krok. Copak takhle může žít? Nejraději bych jí doporučila navštívit psychologa, ale o tom nechce ani slyšet, prý není blázen. Ale tahle situace už je dál neúnosná a já nevím, jak ji vyřešit.

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (25): Na dovolené jsem odhalila přítelovo tajemství. Sbalil si kufry a odjel. Mě tam nechal samotnou

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.