Když Sára sháněla někoho na úklid, Šarlota to vzala. Na mateřské se hodí každá koruna. Jak se ale ukázalo, Sára je nechutné prase. Šarlota musí uklízet neuvěřitelný nepořádek. Kvůli penězům se toho nechce vzdát, ale sama si není jistá, jak dlouho to ještě vydrží.
Když mi kamarádka Sára (40) nabídla přivýdělek v podobě úklidu jejího domu, neváhala jsem. Na mateřské dovolené se hodí každá koruna. Jenže se to pro mě stalo utrpením. Nikdy v životě jsem neviděla, že by byla žena takové prase. I když mě platí víc než dost, obávám se, že to dlouho nevydržím.
Začala jsem kamarádce uklízet dům
Celé to vzniklo nevinně. Sára mi jednoho dne zavolala, jestli neznám někoho, kdo uklízí domy. „Vypadla mi paní, která k nám chodila. Potřebuju rychle někoho sehnat," hroutila se do telefonu. „Tak já to vezmu," nabídla jsem se. „Vážně? To bys byla zlatíčko," radovala se Sára. Hned na druhý den jsme se sešli a ona mi řekla vše potřebné.
Už když jsme procházely domem, divila jsem se, že zrovna vzorná Sára tam má takový čurbes. „Stačí mi to jednou týdně. Ale chci, aby to bylo pořádně," dala mi jasně najevo, že si potrpí na preciznost. Já se domluvila s tchyní, aby mi v čase uklízení pohlídala syna Lukáška (2).
Další týden mě čekal první úklid. Šlo o běžné činnosti, vyluxovat celý dům a následně ho vytřít. Umýt sociální zařízení, uklidit dětské pokoje... K tomu snad už jen vynést odpadkové koše a setřít kuchyňskou linku. Podle všeho jsem to měla mít za tři hodiny hotové. Jenže sotva jsem se do úklidu pustila, zjistila jsem, že to nebude tak jednoduché.
Kamarádka žije jako prase
Jejich toaleta v horním patře byla tak zaneřáděná, že jsem to musela seškrabovat drátěnkou. Bylo mi z toho na zvracení. Odpad ve vaně byl plný vlasů a bůhví čeho. Tahala jsem kusy klacků, chomáče vlasů a nehty. Jenom koupelna samotná mi zabrala přes hodinu. V ložnici jsem sbírala kapesníčky s neznámým obsahem.
Děti měly v pokoji špinavé nádobí, zbytky oschlého jídla, které tam určitě nebylo pár dní. Když jsem uklidila horní patro, uběhly tři hodiny. Dole mě také čekalo peklo. Jejich pes čůrá, kde si zamane, takže jsem vytírala na dvakrát. Pod sedačkou bylo jídlo a plíseň. Toaleta v přízemí podle mě štětku na wc nikdy neviděla.
Přísahám, že se mi několikrát otočil žaludek. A v kuchyni další boží dopuštění. Všude zaschlá marmeláda a plesnivé pečivo. No hnus, velebnosti. Měla jsem za úkol pověsit i prádlo. Když jsem ho skládala na sušák, z kalhotek mé kamarádky vypadla vložka. V tu chvíli mi došlo, že to asi nedám. Úklid mi zabral víc jak pět hodin.
Budu si muset stanovit hranice
Doufala jsem, že to celé byla jen nějaká náhoda a že jinak bude v domě běžný nepořádek. Bohužel jsem se mýlila. Pokaždé na mě čeká nějaká pohroma. Mám za sebou dva šílené měsíce úklidu. Manžel mi říká, abych si stanovila meze a řekla, co všechno jsem ochotna uklidit. Vím, že má pravdu, ale takového rozhovoru se bojím.
Sára platí dobře a já díky tomu mohu přispět do rodinného rozpočtu. Myslím si, že Sára už po sobě doma neuklidí vůbec nic, protože ví, že to udělám já. Koneckonců to dává smysl, když si za to platí. Jen mi v rámci kamarádství nepřijde dobré, abych vážně věděla, jak nechutné prase vlastně je. Zkusím ještě měsíc a pak se asi na něco vymluvím.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.