Štěpán (23): Na vlastní oči jsem viděl ducha mrtvého sedláka. Byl celý od krve a v ruce držel vidle

Kdybych svůj příběh četl od někoho jiného, asi bych mu nevěřil. Možná jako teď vy nebudete věřit mě. Na začátku tohoto léta jsem měl vůbec poprvé tu čest s duchem. Když jsme se s kamarádem v noci vraceli ze zábavy, potkali jsme ducha starého sedláka, který už roky nežije. Bylo to poprvé a naposledy, co jsem na tom místě byl.

Mohlo by Vás zajímat:

Leo (19): S kamarády jsme chtěli v noci postrašit holky, nakonec jsme měli nahnáno také

V mlze jsme viděli záhadnou postavu

Když mě dlouholetý kamarád pozval k sobě na víkend, nadšeně jsem souhlasil. Hynek (25) se totiž usadil na vesnici. Jeden večer jsme šli na zábavu do vedlejší vesnice. Hynek sám moc nevěděl, kudy vlastně jít, protože tam bydlí jen chvíli. Bylo to tam vážně skvělé. Peklo se sele a alkohol tekl proudem. Lidé na vesnici jsou mnohem vstřícnější než my z města.

Kolem druhé ráno jsme usoudili, že je na čase vydat se domů. Hynek tvrdil, že bude nejlepší, abychom šli podél silnice. Jako na potvoru zrovna nešel nikdo další naším směrem. Za první zatáčkou jsem pocítil strach. Najednou jsem byl střízlivý a jasně vnímal šumy z okolí. Ani Hynek se netvářil příliš odvážně.

Mlčky jsme kráčeli domů, když za námi v zatáčce něco zapraskalo. „Haló, kdo je tam?“ zvolal Hynek. Nikdo se neozval, a tak jsme se k místu vrátili. Byla lehká mlha, skrze ni jsem viděli, že k nám kráčí postava. Měla něco v ruce. Co, to jsme zjistili záhy. Když stála jen několik kroků od nás. Byly to vidle.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (25): Přízrak mrtvého myslivce si počíhal i na nás. Na jeho chrčení nikdy nezapomenu

Postava byla celá od krve

„Dobrý večer," zvolal jsem radostně. Když už jsem muži viděl do tváře, zmocnil se mě strach. Byl celý od krve. „Jste v pořádku?" přistoupil k němu Hynek. Chtěl na muže sáhnout, aby se ujistil, že je v pořádku. Jenže jeho ruka projela skrz. Oba jsme se na sebe podívali a beze slov se dali na útěk.

Běželi jsme tak rychle, jak nám nohy stačily. Ještě jednou jsem se otočil. Muž tam pořád stál. Zdvihal vidle nahoru a něco hulákal. Když jsme doběhli k Hynkovi domů, sotva jsme popadli dech. „Co to sakra bylo?" těžce dýchal kamarád. „Kámo, víš o tom, že ti ruka projela skrz toho chlápka?" vykulil jsem na něj oči.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdena (60): Synové mi nevěřili, že v noci nezpívám já. Vypadá to, že máme v bytě ducha

Šlo o ducha zesnulého sedláka

„Je ti jasný, že to není žádný vesnický fór, ale že jsme viděli ducha?" řekl Hynek. „Ač nerad, tak ti musím dát za pravdu," pokýval jsem hlavou. Druhý den ráno Hynka napadlo, abychom se šli na to místo podívat za světla. Nadšený jsem nebyl, ale taktéž mě zajímalo, jestli něco nenajdeme. A našli jsme pomník.

Podle jména na něm jsme si toho muže dohledali. Na tom místě před lety zahynul starší sedlák. Srazilo ho auto. Byl hned mrtvý. Když nám došla celá ta spojitost, bylo nám oběma jasné, že jsme viděli jeho ducha. Musím říct, že to ve mně nezanechalo dobrý pocit. Když se chci s Hynkem vidět, pozvu ho raději k nám. Tady se žádné takové podivnosti nedějí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (21): Kamarádčin autistický syn mi pomohl rozluštit záhadu ducha na chalupě

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.