Svatoslav nastoupil do nové práce, kde se všechno vyvíjelo skvěle. Ovšem jen do chvíle, než po něm začala vyjíždět jeho šéfová Mahulena. Jednou to přehnala a on ji musel odmítnout. Od té doby se to v práci děsně zhoršilo. Svatoslav ale odejít nechce, doufá, že to šéfku časem přejde.
Před dvěma lety jsem změnil zaměstnání. V nové práci jsem byl ještě do nedávna nadmíru spokojený. Jenže moje šéfová Mahulena (45) po mě začala vyjíždět. Naposledy jsem ji odmítl, protože už to přehnala. A od té doby mi dělá v práci peklo.
S novou šéfovou jsme si sedli
Byl jsem v jedné práci téměř dvanáct let. Poslední roky si to říkalo o změnu, kterou jsem nakonec uskutečnil. Podal jsem výpověď a začal hledat novou práci. Musel jsem absolvovat několik pohovorů, než jsem našel to pravé ořechové. Nastoupil jsem na obdobnou pozici jako jsem měl v předchozím zaměstnání.
Jen s tím rozdílem, že jsem měl víc volné ruce a moje nápady někdo vážně poslouchal. A ještě lepší bylo, že je i chválil. Mou přímou nadřízenou je Mahulena. Je to žena ve středních letech. Ovšem udržovaná a s obdivuhodným šmrncem. Sedli jsme si nejen na pracovní úrovni, ale řekl bych, že i jako lidé. Při obědě jsme se mohli bavit o čemkoliv. Cítil jsem, že mě šéfová bere.
První rok jsem si užíval a doufal, že mi bude prodloužena smlouva na dobu neurčitou. Když mi Mahulena pokládala na stůl novou pracovní smlouvu, byl jsem štěstím bez sebe. Hned jsem to nadšeně volal manželce, která byla náležitě hrdá. „Tak snad jsi našel to pravé. Gratuluju," podpořila můj úspěch.
Šéfová se mnou začala flirtovat
Postupem času se ale věci měnily. Mahulena si mě k sobě čím dál tím častěji volala a chtěla řešit věci ve dvou. Zatahovala mě do věcí, kterým jsem ani nerozuměl, ale nějakým záhadným způsobem jsem je dokázal vždycky vyřešit. To lechtalo moje ego a Mahulena mě pokaždé řádně pochválila. Zhruba po dalším půl roce mi neuniklo, že se mnou flirtuje.
Sedala si do mé těsné blízkosti. Sahala mi na stehna, hladila mě po zádech a někdy ke mně prazvláštně čuchala. Začalo mi to být nepříjemné, ale snažil jsem se to v sobě potlačit. Je to šéfová, měl bych něco vydržet, říkal jsem si v oněch nepříjemných situacích. Mahulena mě začala zvát na večeře pod záminkou pracovních záležitostí.
Jen těžko se mi to doma vysvětlovalo manželce. Sama v tom něco cítila. Já ji však ubezpečoval, že se nemá čeho bát. Jenže po jedné takové večeři se Mahulena nechala zavézt domů. Pozvala mě nahoru a já věděl, že musím odmítnout. Bohužel věděla jak na mě a dotáhla si mě, kam potřebovala. Nalila nám víno a snažila se odvést téma od práce.
Odmítl jsem nemravný návrh
Vyzvídala, jak to máme doma se ženou a zda jsem šťastný. Málem mě totálně zblbla. Když se na mě bez okolků vrhla a začala ze mě rvát oblečení, zastavil jsem to. „Tohle já nechci," řekl jsem a sundal ji ze sebe. „Mám doma ženu a dítě," dodal jsem a zvedl se k odchodu. „Pokud teď odejdeš, budeš toho litovat," pronesla s patřičnou zlostí.
„Budu to muset risknout. Já svou ženu podvádět nebudu," pokrčil jsem rameny a šel pryč. A od toho dne mě Mahulena pořád jen dusí. Zadává mi nesmyslnou práci, kterou nemám šanci stihnout v rámci pracovní doby. Posílá mě na časté služební cesty, což se mi nelíbí. Přicházím tak o čas s rodinou. Najednou není moje práce dost dobrá. Je mi jasné, že se mi mstí. Nejraději bych odešel, ale v této době se už bojím hledat novou práci. Zkusím zatnout zuby a počkat, až Mahulenu přejde vztek z odmítnutí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.