Světlana (29): Dokud jsem neměla doma televizi, byla jsem spokojená. Moje nová láska se ale bez ní neobejde a to mne štve

žena
Zdroj: Freepik.com

Světlana žila s tátou, po tom co se rodiče rozvedli. Ten se po přestěhování rozhodl, že nepořídí domů televizi. Světlana si na to tak zvykla, že dnes jí je televize spíše na obtíž. Nedávno poznala skvělého muže, ale neshodnou se na jedné věci a to právě na televizi. Nedávno měla narozeniny a její přítel se rozhodl pro riskantní dárek. Jak zareagovala?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 27. 10. 2020 09:00

Jsem z dvojčat, mám bratra. Když nám bylo asi pět let, rodiče se rozvedli. Byla jsem ráda, protože se pořád hádali. S tátou jsme se přestěhovali do menšího bytu. Zařídil ho celý podle sebe, protože do té doby neměl doma žádné slovo. Udělal změnu i v tom, že nepořídil televizi.

Místo televize jsme si hráli

Nejdřív jsem jako dítě byla naštvaná, nemohla jsem se dívat na pohádky. Docela jsme tátovi s bráchou zatápěli a hučeli, že ji chceme. Jenže táta se nevzdal. Místo pohádek z televize nám je četl. Někdy dokonce vymýšlel svoje vlastní příběhy.  Neměli jsme čas se nudit. Táta s námi chodil pořád ven nebo jsme doma něco vyráběli.

Najednou mi ani nepřišlo divné, že televizi nemáme. Ve škole se nám spolužáci sice smáli, že jsme chudáci, jenže nešlo o to, že bychom neměli peníze, my čas trávili spolu. Jednou jsem byla u kamarádky a ta měla puštěnou televizi. Požádala jsem ji, aby ji vypnula, že mě to ruší.

Koukala na mě tehdy jako na blázna. Možná ale právě díky tomu se ukázalo, že mám výtvarný talent pro malbu štětcem, protože to se mnou táta doma trénoval. Začala jsem se jí věnovat naplno a chodila na kurzy malování.

Do bytu mi televize nesmí

Když už jsem byla dospělá a došlo na stěhování, věděla jsem, co doma nechci. Televize mi do bytu nesměla. Chodila jsem do práce a částečně jsem i na zakázku malovala. Na jednom kurzu jsem potkala Miloše, zdálo se, že má podobně postavené hodnoty v životě jako já. On měl byt v rekonstrukci, tak jsme se scházeli u mě doma.

Byl v šoku, když mu došlo, že nemám doma televizi. ,,Co budeme dělat? Vždyť se nemůžeme podívat ani film,“ řekl velmi zděšeně. ,,Budeme si povídat nebo hrát nějakou hru,“ odpověděla jsem zcela přirozeně. Bylo vidět, že je to pro něj veliký problém.

Přítel mi dal nejhorší dárek

Stále do toho rýpal, nevěřil mi, že ji nepotřebuji. Spíše se mnou mluvil tak, že na ni asi nemám peníze. Blížily se moje narozeniny. Čekala jsem cokoliv, ale to, že dostanu pro mě ten nejhorší dárek, to opravdu ne. Dal mi samozřejmě televizi. Čekal asi, jak se vrhnu na krabici a začnu instalovat. Já ji nechala ležet tam, kam ji položil. Musela jsem mu vysvětlit, že pro mě je televize nepotřebná věc.

Vím, že je neslušné vracet dárky, které dostaneme, ale já ji vážně nechtěla. Miloš z toho byl rozladěný a snažil se mě přesvědčit, abych to zkusila. Televizi si nakonec odvezl k sobě. Byt už má hotový. Po mně nyní žádá, abychom společný čas trávili u něj. Přesně vím, proč.  Budu tam sedět u televize a mrhat svým drahocenným časem nad jejím obrazem.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Související články

Další články