Tamara se dostala do pořádně prekérní situace. Našla si přítele, kterého z celého srdce miluje, jenže to má jeden dost podstatný háček. Libor je nejlepším kamarádem jejího otce.
Můj příběh je skoro až neuvěřitelný. Když mému současnému partnerovi bylo jako mně, ještě jsem nebyla na světě. Znal mě už od prvního dne mého života. Pochoval si mě krátce poté, co jsem se narodila, uklidňoval mě, když jsem brečela, a když jsem byla starší, dělal se mnou všelijaké blbosti. Byl to totiž nejlepším kamarádem mého táty.
Měla jsem úžasné dětství i díky "strejdovi" Liborovi
Už když jsem byla malá, měla jsem ho hodně ráda. Byl to člověk, který miloval děti a s oblibou s nimi trávil čas. Blbnul se mnou i mým starším bratrem, dělali jsme různé vylomeniny a pokaždé, když jsme někam jako rodina vyráželi, ujišťovala jsem se u rodičů: „Bude tam strýček Libor, že?“ A pokaždé taky byl. Byl to přece nejlepší kamarád mého táty. Často plánovali společné víkendy, protože Libor měl děti v podobném věku.
Procestovali jsme společně skoro celou republiku, každý víkend jsme někde byli a něco poznávali. Tak to probíhalo až do mých patnácti let, kdy jsem vstoupila do věku, kdy jsem s rodiči rozhodně čas trávit nechtěla.
Zamilovala jsem se do něj
S Liborem jsme se neviděli skoro deset let. Já během dospívání odjela studovat do zahraničí, kde jsem dokončila střední i vysokou školu. Domů jsem se vracela jen na letní prázdniny a Vánoce. V nabitém programu jsem nenašla čas na dovolenou s rodiči, a tak jsem jejich kamarády neviděla opravdu dlouho.
Před rokem jsem se ale natrvalo vrátila do Čech a souhlasila s rodinnou dovolenou. Samozřejmě, že na ní nesměl chybět Libor (53). „Ty jsi ale vyrostla! Kdybych tě náhodou potkal na ulici, ani bych tě nepoznal,“ řekl mi a hned mě objal. Já byla z našeho setkání rozpačitá. Libor se mi strašně líbil. Během toho, co jsme se neviděli, se rozvedl. Měla jsem tedy šanci a nechtěla si ji nechat proklouznout mezi prsty.
Říct to tátovi byl oříšek
Nakonec jsem Libora uhnala. On sice říká, že jsem se mu taky hned líbila, ale já si myslím, že kdybych první krok neudělala já, on určitě ne. Nakonec před námi stála poslední překážka, a to říct o našem vztahu rodině. Samozřejmě, že jsem se nejvíc obávala tátovy reakce. Přece jen jeho dcera chodí s jeho nejlepším kamarádem, to není zrovna obvyklý scénář.
Nakonec se ukázalo, že jsem měla obavy oprávněně. „To si ze mě, Tamaro, děláš srandu! To mi chceš říct, že chodíš s Liborem? A to ti fakt nepřijde blbý, že je o půlku starší než ty a že je to můj nejlepší kámoš?“ křičel na nás. „Tohle já podporovat nebudu!“ dodal a odešel. O našem vztahu jsme mu řekli před deseti měsíci, od té doby nekontaktoval ani mě ani Libora. Evidentně se přes náš vztah nemůže přenést.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.