Tamara po čtyřicítce neplánovaně otěhotněla. Když se jí povedlo nečekanou novinku strávit a oznámila ji rodině, dočkala se hlavně ze sestřiny strany značně vlažného přijetí.
Jsem ve čtvrté měsíci těhotenství. Když jsme s manželem zjistili, že čekáme další miminko, nevěděli jsme, jak na tuto zprávu reagovat. Doma už dvě děti máme. Robert (16) je už skoro samostatný kluk, který nás k životu moc nepotřebuje, zatímco Alenka (12) zrovna vstupuje do nejchoulostivějšího období.
Sami jsme měli pochybnosti
A proto jsme hned od začátku měli pochybnosti, jestli třetí dítě zvládneme. Nejsme už nejmladší, mně i manželovi je přes 40 let a je nám oběma jasné, že už nemáme tolik síly, jako když nám bylo o 20 let míň. Přesto jsme se rozhodli do dalšího dítěte jít.
Robert je už velký, ale Alenka bude mít určitě z nového bratříčka nebo sestřičky radost. Je to rozená pečovatelka, která se o mladšího sourozence bude hezky starat. A tak se postupně všechny naše pochybnosti rozplynuly a my se mohli začít těšit na nový přírůstek. Děti na naše oznámení reagovaly přesně, jak jsme očekávali.
Čekal nás rodinný oběd
Pak ale přišla studená sprcha. Bohužel od někoho, od koho jsem to vůbec nečekala - od vlastní sestry Karin (38), se kterou jsme vždy měly dobré vztahy. Vůbec nechápu, co jí přelétlo přes nos, že se do mě takhle pustila.
Předcházelo tomu rodinné setkání, na které jsme šli s manželem a dětmi. Měli jsme v plánu se tam podělit o naši novinku. Nejdříve to probíhalo podle mých představ, když jsme se usadili k jídlu, řekli jsme jim to. Následovala chvíle, kdy nám všichni gratulovali a mě by ani ve snu nenapadlo, že je v místnosti někdo, kdo nám to nepřeje.
Sestřina reakce mě zaskočila
Sestra mi svůj skutečný názor vyjevila až o něco později. Po obědě si mě vzala stranou a začala mi těhotenství vymlouvat. „Opravdu si myslíš, že je to dobrý nápad? Abych k tobě byla upřímná, nemyslím si, že bys měla mít další dítě, už jsi moc stará. Představ si, jaké to pro něj bude vyrůstat s takhle starými rodiči. Nebudeš mít na něj dost síly a ono si neužije žádnou srandu. Měla by sis to ještě rozmyslet,“ řekla mi Karin.
Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Proč mi tohle říká? Takový podraz bych od sestry nečekala. Nemá mi co mluvit do života a mých rozhodnutí. Navíc nechápu, proč mě takhle uráží. Jako bych byla strašně stará a jen ležela před televizí.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.