Naše čtenářka Táňa má s manželem jednoho syna, kterého velmi miluje. Ale vždycky si přála mít děti dvě. Ovšem nejdřív jim to nešlo a pak Táně manžel řekl, že bude lepší, když zase začne pracovat, aby nebyly veškeré finance na něm. Nyní se mají dobře, ale Táňa zatoužila po miminku znovu. Manžel na to reagoval ale velmi nevhodně.
Pocházím z velké rodiny a vždycky jsem si přála mít hodně dětí, aby byl doma ten správný šrumec jako u nás. Jenže od osmnácti jsem měla takové podivné vztahy, které dlouho nevydržely. Nakonec jsem poznala Pavla, když mi bylo pětadvacet, a po půl roce jsem otěhotněla a narodil se nám Lukášek.
Byla jsem tak šťastná a těšila se, až mu pořídíme sourozence. Chtěla jsem, aby mezi nimi nebyl velký věkový rozdíl a když mu bylo 9 měsíců, začali jsme se zase snažit. Jenže se nám to nedařilo a najednou už byly Lukáškovi tři roky a mně končila mateřská a pořád ne a ne otěhotnět. Pavel říkal, že to je možná dobře, protože aspoň nebudu dlouho doma a nevypadnu z pracovního tempa, navíc už byl rád, že budeme nosit plat domů oba.
Pořád jsem ho chtěla
Začala jsem tedy chodit do práce, ale ani tehdy jsem se svého snu o druhém miminku nevzdala. Naléhala jsem na Pavla velmi často, jenže jemu se do toho tolik nechtělo. Říkal mi, ať ještě počkám a když na to nebudu tak tlačit a stresovat se, třeba to přijde. Ale nepřišlo. Myslela jsem na to prakticky pořád a roky ubíhaly. S Pavlem jsme se víc hádali, protože při milování si dával pozor a já z toho byla frustrovaná.
Teď už je Lukáš velký, po maturitě si našel práci a pořád u nás bydlí, jenže už mě nepotřebuje a tolik se nebavíme.
Vyrazil mi dech
Jak jsem sedávala doma sama, znovu se ve mně probudila touha na miminko. Jednou večer jsem to řekla Pavlovi a ten málem spadl ze židle. Zdravotně jsem naprosto v pořádku, nemám žádné problémy a chci zkrátka ještě druhé dítě, ale Pavel řekl něco, na co nikdy nezapomenu. Ťukal si na čelo a smál se, že jsem se úplně zbláznila. „Budeš stará matka, každému pro smích!“ poznamenal a já vytřeštila oči.
Ano, uvědomuji si, že už mi není dvacet, ale jsem vitální, staře nevypadám a druhé dítě je můj sen. Jenže Pavel dodal, že rozhodně nemá chuť zase poslouchat řev ve dne, v noci. Byl to pro něj prý horor a chtěl se tenkrát odstěhovat! Šokovaně jsem poslouchala, co mi vykládá, celou dobu jsem si myslela, že jsme měli z Lukáše radost oba, ale on to zřejmě celé musel přetrpět. Naštval mě a urazil tak moc, že spím od té doby v obýváku.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.