Tereza randí s Petrem tři měsíce a už několikrát u něj trávila noc. Při poslední návštěvě si chtěla něco dát do nočního stolku. Když ho otevřela, hrůzou vyjekla. Co v něm našla a jaká byla Petrova reakce?
S Petrem randím tři měsíce a za tu dobu jsem si ani jednou nestěžovala, že by něco nefungovalo. Měla jsem pocit, že jsem našla nejlepšího kamaráda a skvělého milence.
Neměli jsme žádný problém
V posteli jsme byli sehraní už od první noci, nemusela jsem mu nic ukazovat, nemusela jsem předstírat. Užívala jsem si všechno, protože Petr věděl, kam přesně sáhnout.
Nic mu nechybělo
Když jsem přišla s tím, že bych mu chtěla splnit nějaké erotické přání, řekl, že má přesně to, co vždy chtěl. Přesně si vybavuji, jak doslova řekl: „Na experimenty jsem nikdy nebyl.“ Nikdy! Tak jsme to prostě dál dělali jako na začátku a já byla spokojená.
Stávalo se, že jsem u něj byla přes víkend. Později i čtyři dny v kuse. Přemýšlela jsem, jaké by to bylo, kdybych se nastěhovala. Po třech měsících, kdy jsem u něj opět měla přespat, jsem si řekla, že si u něj nechám nějaké věci. Nijak jsme se o tom nebavili, ale přišlo mi to logické. Kartáček s hřebenem jsem si dala do koupelny a zbytek drobností mě napadlo dát do nočního stolku. Když jsem ho otevřela, vyjekla jsem hrůzou.
Tohle by mě nenapadlo
Šuplík byl plný erotických hraček. Byly tam vibrátory různých velikostí, lubrikanty a nějaké věci, které jsem upřímně nikdy předtím neviděla, netuším, k čemu jsou. Strašně se mi rozbušilo srdce a šla jsem za ním, jestli by laskavě ty věci po bývalé přítelkyni mohl vyhodit. „Ty ses mi hrabala v šuplíku?“ vyštěkl po mně. „No promiň?! Spím tu jak dlouho. Chtěla jsem si tam dát věci. Proč jsi to ještě nevyhodil?“ Šla jsem pro igelitku, aby to do ní naházel, protože já na to odmítla sahat.
Petr se rozčiloval, že jsem mu tam neměla lézt, a strašně jsme se hádali. „O co jde? To se s ní pořád vídáš nebo co?!“ Nechápala jsem, proč je to takový problém. Nakonec z něj vylezlo, že to nejsou hračky jeho ex, ale jeho. Tomu jsem nevěřila a chtěla jsem se s ním na místě rozejít, ale on tu jednu hračku popadl a řekl, že nelže a klidně mi to ukáže. Jen se prý bál, že tomu neporozumím. Samozřejmě, že jsem ho zastavila a seděla jsem v šoku na posteli.
Nechápu, že jsem si toho všimla až teď. Nevím, jak se k tomu postavit. Mám ho ráda, ale když si představím, co dělá, když tam nejsem, tak je mi z toho nevolno.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.