Tereza má za sebou tu nejhorší životní situaci. V šestadvaceti čekala miminko se svým přítelem Davidem, měli ošklivou nehodu a přišla jak o miminko, tak o partnera. Byla z toho na dně, uzavřela se před světem a od té doby byla sama. Až po sedmi letech k ní přišel jeden muž a ona zjistila, že mají podobný osud. Co se stalo pak?
Je to sedm let, když jsme jeli s Davidem z oslavy. Byla jsem v pátém měsíci těhotenství, David byl ten nejlepší chlap pod sluncem a oba jsme se těšili na miminko. Za volant usedl on, neměl v sobě ani kapku alkoholu, zato auto, které se na nás vyřítilo, řídila žena, která měla přes dvě promile.
Pamatuji si ohlušující ránu. Pak jsem se probudila v nemocnici a moji a Davidovi rodiče byli u mě. Tiše mi sdělili, že jsem přišla o miminko. Sahala jsem si na břicho a brečela, byla to hrozná rána. Ptala jsem se, jestli už to ví David, nakonec mi moje máma oznámila, že jsem přišla i o Davida. Bylo to nejhorší období mého života. Přežila jsem, ale v duchu jsem měla pocit, že jsem mrtvá.
Pomáhala mi práce
Jediné, co mi po dlouhé době přinášelo úlevou, byla moje práce. Pracuji v květinářství, vůně květin a práce s nimi mě nabíjela energií. Tři roky po pohřbu mi máma říkala, že syn její kamarádky je sympatický a mohla by nás seznámit. Neměla jsem v plánu si s nikým začít, už nikdy.
Ovšem za čtyři roky přišel kupovat květiny Honza. Když jsem se ho ptala, co by rád, úplně se zasekl. Poručil si jenom růže. Usmála jsem se, že vybral dobře a žena bude mít radost a on mě opravil, že jsou na hrob jeho manželky. V tu chvíli ze mě vypadlo, že mi také umřel partner. Jeho žena umřela na rakovinu a mně ho bylo moc líto, věděla jsem, čím prochází. Nakonec se zeptal, jestli bych si nechtěla popovídat u kávy, když máme sice smutné, ale společné téma. První tři schůzky jsme se bavili o tom, jaké to pro nás bylo. Honza je o devět let starší, zůstal sám s dvěma syny. Bylo to jako terapie.
Věřila jsem mu
Na další schůzce mi dal pusu, i když jsem se tomu bránila, po tolika letech jsem najednou měla hřejivý pocit, o kterém jsem si myslela, že je dávno mrtvý. Po měsíci a půl jsem ho pozvala k sobě a milovali jsme se. Cítila jsem, že už potřebuji blízkost druhého.
Zavolala jsem kamarádce a chtěla jí říct, co je u mě nového. Zašly jsme si do pizzerie a pak přišel šok. K jednomu stolu si sedla rodinka, dva kluci s maminkou a Honza. Musela jsem si promnout oči, jestli vidím dobře. Šla jsem za ním a když mě uviděl, zrudl jak rajče. Paní nic nechápala a vypadala dobře, na to, že je mrtvá. „Vy jste ta manželka, které nosí kytky na hrob? Těší mě, já ty kytky s Honzou dělám už dva měsíce“ a odešla jsem. Doma jsem se zhroutila. Byla jsem na tom asi hůř než předtím. Celé jsem to prožívala znovu, protože jsem tak dlouho nechtěla Davida přemazat někým jiným a pak potkám takového podvodníka, který mě využil tím nejhorším způsobem. V životě už chlapa nechci.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.