Tomáš (25): Rande naslepo dopadlo šíleně. Trochu se stydím, ale stejně se tomu musím smát

Asi před dvěma lety jsem se ocitl v takové fázi života, že mě všichni kolem začali nudit. Pořád jsem se díval na ty samé obličeje a poslouchal stejné řeči. Napadlo mě zkusit rande naslepo. Sliboval jsem si od toho, že poznám někoho úplně cizího. A možná i zajímavého.

Mohlo by Vás zajímat:

Kristýna (32): Na seznamce jsem poznala úžasného sympaťáka, první rande ale skončilo fiaskem

Zkusil jsem rande naslepo

Tyto situace znám vlastně jenom z filmů. Chlápek přijde na rande naslepo, které mu domluvili kamarádi, a setká se s krásnou, ale podivnou dívkou. Nebo je ošklivá, že by se jí ani klackem nedotkl, a on má co dělat, aby se jí dokázal zbavit. Asi bych bral kteroukoliv z těchto možností, alespoň se nebudu doma kousat nudou. Přihlásil jsem se do agentury, která rande naslepo pořádá. Byli tam hrozně fajn a z celé té záležitosti jsem měl dobrý pocit.

Protože jsem si od tohoto druhu rande vlastně nic nesliboval, byl jsem v pohodě. Nepociťoval jsem nervozitu a vyrazil lehkým krokem do bistra, kde to mělo proběhnout. Přes velké okno jsem již zvenčí viděl sympatickou dívku, která jako jediná seděla sama u stolu. Byla fakt hezká, což mi vyloudilo úsměv na tváři.

Pomalu jsem k ní kráčel a zastavil se u jejího stolu. Moc mě nevnímala, hlavu měla skloněnou ke knížce. „Ahoj,“ pronesl jsem vesele. „Ne, díky, nic si zatím nedám,“ pronesla a ani nevzhlédla. Odkašlal jsem si. Pohlédla na mě a ve tváři měla zmatený výraz. „Já jsem tvoje rande,“ pronesl jsem trochu sklesle a na vteřinu zaváhal, jestli se mám vůbec posadit. „Aha, ahoj,“ řekla omluvně. „Promiň, nějak jsem se začetla,“ dodala a usmála se na mě. A já měl pocit, že by to mohlo dopadnout fajn. Nevydrželo mi to dlouho.

Mohlo by Vás zajímat:

Jirka (24): Pozval jsem na rande svou oblíbenou baristku, během vteřiny mě odpálkovala

Telefon zabil veškerou romantiku

Ještě jsme ani neprobrali, co si objednáme, když mi začal vibrovat telefon. A už se nezastavil. V práci něco bouchlo a já, protože jsem u nás v kanceláři jako jediný bez závazků, jsem to musel začít řešit. S omluvou jsem odepsal na pár emailů a něco vyřešil přes messenger. Alespoň jsem si to myslel. Další hodinu jsem střídavě koukal do telefonu a věnoval se dívce oproti mně, která začala čím dál tím častěji pošilhávat po knížce.

Pak jsem pochopil, že jsem všechno pokazil. Bylo jí to vidět na očích. Tiše jsem se omluvil, šel zaplatit útratu a nechal ji tam o samotě s knížkou. Už dlouho jsem neměl tak silný pocit, že jsem idiot. Zařekl jsem se, že příští rande naslepo už musím absolvovat bez telefonu. Ať se děje, co se děje.

Vlastně to celé probíhalo stejně. Z agentury jsem dostal čas a místo. Vyrazil jsem lehkým krokem a bez telefonu. V kavárně jsem viděl jenom jednu dívku sedící o samotě. Přistoupil jsem k ní, pozdravil a hned si sedl. V očích měla podivný výraz. Napadlo mě, že asi čekala někoho jiného. Možná většího hezouna. Na sebevědomí mi to moc nepřidalo, ale stejně jsem s ní zapředl řeč. Tedy, pokusil jsem se.

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (24): Hledání lásky jsem dávno vzdala. Po posledním rande vím, že je mé rozhodnutí správné

Neobvyklé rande naslepo

Po celou dobu mlčela, tvářila se udiveně a občas vrhala kradmé pohledy po kavárně. Řeknu vám, že jsem se pořádně zapotil. Nadhazoval jsem jedno téma za druhým, ptal jsem se jí, co si myslí třeba o nových filmech, ale odpovědí mi vždy byl jenom křečovitý úsměv. Po půlhodině jsem to vzdal. Zpocenou ruku jsem jí raději nepodal, jen jsem něco zaskřehotal jako pozdrav a odešel jsem.

Cestou domů jsem se zařekl, že už žádné rande naslepo nepodniknu. Raději se vrátím ke starým nudným tvářím. Už když jsem otevíral doma dveře, slyšel jsem drnčení telefonu. Proboha, zase něco z práce… Jenže to byl omyl. Měl jsem spoustu nepřijatých hovorů i SMS z agentury pro rande naslepo.

Ukázalo se, že dívka, se kterou jsem se měl setkat dnes, nakonec schůzku odřekla. S kým jsem tedy seděl v kavárně? Koho jsem se půl hodiny snažil zaujmout? Nejdřív jsem se zastyděl a chvíli uvažoval nad tím, že se tam vrátím a té ubohé dívce všechno vysvětlím. Ale neodvážil jsem se. Pak jsem se začal smát nahlas. A když si na to vzpomenu, musím se svému rande naslepo smát i dnes.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Drahoslava (33): Potřeboval jsem od matky pomoc, místo toho jde na rande

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.