Tomáše před časem tak pobláznila o něco mladší Kristýna, že tajný románek povýšil na vážný vztah. Rozvedl se a vzal si Kristýnu. Jenže posléze zjistil, že trávit s milenkou čas v ložnici je jedna věc, ale žít s ní je už věc druhá...
Bez mučení přiznám, že když jsem se rozvedl s Andreou (39), udělal jsem největší chybu svého života. Teď vězím v manželství, které nefunguje už ani v ložnici.
Našel jsem si milenku
Byl to vlastně takový klasický příběh. Na firemní párty jsem se dal do řeči s Kristýnou (25) z účtárny, trochu jsme toho vypili a skončili u ní doma. V pondělí se v práci tvářila, že k ničemu nedošlo. A u toho mělo zůstat. Jenže mně to vzrušení a fantastický sex připomněly něco, co jsem v manželství už dlouho nezažil.
A tak jsem se začal motat kolem Kristýny. Odmítala moje pozvání na kafe, ale tím mě neodradila. Právě naopak, ještě víc mě dráždila. Nemohl jsem na ni přestat myslet, v práci jsem jen tak seděl a nestíhal jeden termín za druhým. Pak jsem to zkusil přes dárek, sáhl jsem do úspor a koupil jí náhrdelník.
Konečně svolila k setkání a následně jsme skončili u ní doma. A v té chvíli jsem byl totálně ztracen. Kristýna navrhovala, abychom to v práci utajili. Byla v dané situaci rozumnější než já, chlap ve středních letech s manželkou a rodinou...
Opustil jsem rodinu
Už asi tušíte, že to dopadlo jedním z těch horších způsobů. Andrea rychle začala tušit, že se něco děje. Nikdy předtím jsem nechodil na pivo, teď jsem se "za klukama" vytrácel každý večer. Doma mě to prostě přestalo bavit. Vydržela to dlouho. Myslím, že asi po půl roce, když jsem se jednou vrátil pozdě večer, na mě čekala v kuchyni a tvářila se vážně.
Byla sobota, ale děti nebyly doma. Poslala je k babičce, abychom byli sami. „Tome, já vím, že někoho máš. Jak moc je to vážné?" zeptala se přímo. Unaveně jsem dosedl na židli. Nevěděl jsem, co mám říct. „Nechci žít s někým, kdo by raději byl s někým jiným. Rozumíš?" pronesla roztřeseným hlasem a odešla do ložnice. Když jsem slyšel, jak zamkla dveře, došlo mi, že je konec.
Ale nijak mi to nevadilo, měl jsem přece Kristýnu. Nikdy nezapomenu na zklamání v očích dětí, když jsme jim s Andreou vysvětlovali, že se někdy stane, že si dva lidé nerozumí... Když na to teď pomyslím, dochází mi slova. Tehdy jsem myslel jenom na sebe, teď vím, jak velký blbec jsem byl. Ale stalo se. Rozvedl jsem se, naštval celou rodinu a po několika měsících jsem si vzal Kristýnu.
Neměl jsem se rozvádět
Svatba s Kristýnou byla jakýmsi bodem zlomu. Z mé rodiny nikdo nepřišel, ona tam měla spoustu kamarádek a kamarádů, pařilo se a všichni se dobře bavili. Jenom já tam seděl a přemýšlel nad tím, jestli dělám dobře. Docela brzo, že?
Přešlo několik měsíců a mě každodenní život s Kristýnou vyléčil z pobláznění. Už spolu nespíme tak často, ale to by byl ten nejmenší problém. Horší je, že když s ní mám trávit víc času, zkrátka si nemáme co říct. Ona sedí s telefonem v ruce, dostat ji třeba na výlet někam do lesa vůbec nejde. To na mě kouká jako na blázna.
Zkoušel jsem se několikrát sejít s Andreou, ale ta mě vždy odpálkovala a dala mi najevo, že svou šanci u ní jsem promarnil. A tak teď vězím v nefunkčním manželství a přemýšlím nad tím, jak jsem mohl udělat tak obrovskou chybu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.