Zvláště ženy občas mají tendence dávat ultimáta. Buď já, anebo ona. Buď já, anebo kamarádi. Buď já, anebo oblíbený koníček. Přestože jsou ultimáta z arsenálu zbraní nejtěžšího kalibru, ve vztazích nefungují. A potvrdí to každý psycholog nebo párový terapeut.
Psycholožka Jill Weber, autorka publikace Sex místo intimity upozorňuje na ultimáta související se svatbou nebo rodičovstvím. Takový tlak je něco, co vztah nemůže posunout správným směrem, naopak. Diskuze o společné budoucnosti, ovšem bez vyhrožování a tlaku na muže, je mnohem prospěšnější.
I kdyby muž splnil ultimátum a žena tak dosáhla svého, nejspíš spláče nad výdělkem. Muž se bude ve vztahu cítit omezený, dokonce může svou partnerku začít ze srdce nesnášet. Ultimátum vylučuje kompromis a kompromis je základem zdravého vztahu.
Plané výhrůžky
Klíčovým důvodem, proč ultimáta nefungují, je však zpravidla jejich nedodržení. Žena něčím vyhrožuje, ale nastane-li daná situace, ultimátum nenaplní. Tím ztrácí jakoukoliv vyjednávací schopnost do dalších diskuzí a stává se nedůvěryhodnou. Je jasné, že o kvalitním vztahu pak nemůže být ani řeč.
Žádná situace ve vztahu není vhodná pro ultimáta. Pokud se vztah vyvíjí úplně jinak, než si jeden z dvojice představuje, a nedá se to změnit žádnou rozumnou diskuzí, nezbývá než ze vztahu odejít. Žádné ultimátum nepomůže.
Opravdu je to tak zlé?
Pravdou je, že nezřídka, naprosto zbytečně situaci přeceňujeme. Ultimátum je pak nejhorší možnou variantou. Stává se například, že nás irituje určité chování nebo přímo zlozvyky partnera. Jenže odnaučit se takový zlozvyk není jen tak, někdy to nejde ani s nezměrnou dávkou lásky a touhy svému protějšku maximálně vyhovět. Je k zamyšlení, o jak významný zlozvyk jde. Někdy je lepší se nad zlozvyky partnera přenést. Každý z nás má své stinné stránky, jde jen o to, jak dalece zasahují do vztahu.
Weber, Jill P.: Having Sex, Wanting Intimacy: Why Women Settle for One-sided Relationships. Rowman & Littlefield, 2014.