Žádná žena by neměla trpět fyzické ani psychické násilí. Pokud se jí něco takového děje, měla by od takového člověka rychle odejít. Ale co když je tím tyranem její vlastní bratr? Právě tento problém řeší slečna Valerie.
Můj bratr Felix (24) je nenávistný a nepřející chlap. Už od malička jsme spolu měli problémy, ale rodiče dělali, že nic nevidí. Když mi něco provedl, vždy se otočili jinam. Nikdy jsem nechápala proč.
Rodiče nikdy nezasáhli
Opravdu je mi líto, že to musím napsat, ale mám takový pocit, že se se svojí rodinou musím přestat vídat. Nikdy mě nechápali, nerozuměli mi. Kvůli tomu se mezi námi vytvořila obrovská propast, kterou už nejde nijak napravit. Nepomohl tomu ani fakt, že rodiče vždy jen tiše přihlíželi, jak mě můj bratr psychicky týrá. Nikdy jim jejich lhostejnost neodpustím.
Obzvlášť teď, když Felixovo chování překročilo únosnou mez. Žádné setkání se neobejde bez toho, že by na mě neměl nějaké narážky. Buď na můj život, chování, nebo na to, že mám málo přátel. Vždy jsem se snažila jeho chování ignorovat, ale dál už to prostě nesnesu.
Nesnáším svého bratra
Je to tak týden, co se celá rodina sešla na oslavě babiččiných sedmdesátých narozenin. Těšila jsem se, prarodiče jsem měla vždy velmi ráda. Samozřejmě tam nechyběl ani Felix. Už když jsme přišli, nalepil se na mě. „To mě překvapuje, že jsi přišla. Neměla by ses spíše starat o svůj neexistující milostný život?“ vysmíval se mi.
Jeho poznámku jsem přešla a šla babičce popřát krásné narozeniny. U oběda jsme se ale chytli s bratrem znovu. Nikdy jsme si úplně nerozuměli. A když jsem byla někdy tak hloupá a vyjádřila svůj nesouhlas s jeho názorem, vždy se utrhl ještě víc.
Nechci s ním mít nic společného
„Nechápu, co ty k tomu máš co říct. Nejsi nic. Nikdo tě nemá rád, nikdo o tebe nestojí, jsi sama a nikdy si nikoho nenajdeš. Být na tvém místě, spáchal bych sebevraždu,“ řekl mi. Nečekala jsem, než to dokončí, už jsem byla na cestě pryč. Tohle překonalo vše, co mi kdy řekl. Opravdu už s ním nechci mít nic společného.
Jediné, co mu dělá radost, je urážet mě a ponižovat. Jeho psychické týrání je naprosto odporné a pokud nezmění svoje chování, nemíním se s ním zahazovat. Jsem si jistá, že to nemám zapotřebí. Bratra prostě ze svého života odříznu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.