Vanda (35): Po dvou porodech vážím 150 kilo. Bojím se, že se za mě budou děti stydět

Ocitla jsem se v situaci, ze které neznám cestu ven. Vyjedla jsem se k váze 150 kilo a kvůli tomu se mi všechno bortí pod rukama. Pro manžela Radka (42) nejsem přitažlivá. A přestávám stačit na naše dvě malé děti. Vím, že musím zhubnout, ale nevím, kde začít. Nějaké pokusy zhubnout už tu byly, ale vždycky se vrátím na začátek.

Mohlo by Vás zajímat:

Bedřich (37): Jídlo je pro nás víc než miminko. Netuším, jak z toho začarovaného kruhu ven

S váhou bojuji celý život

Nikdy jsem nebyla vyloženě štíhlá. Moje první setkání s obezitou přišlo už na základní škole. Ze třídy jsem byla jediná boubelka, během hodin tělocviku jsem nedokázala cvičit třeba na hrazdě. Byla jsem častým terčem posměchu svých spolužáků, kteří mě rádi označovali za Metráčka. To mi na sebevědomí nepřidalo a moje přejídání nabralo na obrátkách.

Na střední školu jsem nastupovala s váhou 80 kilo. Mít v patnácti letech takovou váhu není legrace, takže jsem na škole dále trpěla. Měla jsem jednu věrnou kamarádku, které můj vzhled nevadil. Uvnitř jsem byla hodně nešťastná, ale ani tak jsem nedokázala nic dělat.

Menší změna přišla po škole, když jsem nastoupila do práce. Sedavé zaměstnání udělalo své a během krátké chvíle jsem nabrala dalších dvacet kilogramů. Můj manžel začínal mít blbé řeči a já musela konat. S pomocí nutričního terapeuta jsem během dvou let těch dvacet kilo zase shodila. Pro manžela jsem byla opět přitažlivá. I já jsem se cítila lépe. Během dalších let jsem shodila ještě deset kilo a svět mi ležel u nohou.

Mohlo by Vás zajímat:

Robert (23): Vážím skoro 200 kilo. Večer jsem schopný sníst dvě pizzy a vypít osm piv, moje tělo ale trpí

K prvnímu porodu jsem šla s váhou přes 100 kilo

Mé nulové sebevědomí rostlo vzhůru a já se zase cítila jako žena. Moc dlouho jsem si ale tento stav neudržela. Otěhotněla jsem a má váha zase rostla. Na porodní sál jsem šla s váhou přes sto kilo. Doufala jsem, že tam půlku nechám, ale to jsem se mýlila. I na konci šestinedělí jsem měla 97 kilo. Všichni říkali, že díky kojení zhubnu, ani nemrknu.

Nevím proč, ale bylo to přesně obráceně. Měla jsem pocit, jako kdybych tloustla jenom tím, že se na jídlo podívám. Malý Šimon mě dost zaměstnával, takže myšlenku, že musím zhubnout, jsem zatlačila někam hodně hluboko. Rok se s rokem sešel a já byla znovu těhotná. Už tak jsem vypadala jako koule a do toho další dítě.

Nestihla jsem shodit první poporodní kila a už mi rostla další. K druhému porodu jsem šla s váhou 125 kilo. Doktoři se na mě dívali dosti opovržlivě. Když jsem se vrátila domů z porodnice, nevěděla jsem, kde mi hlava stojí. Péče o dvě malé děti mě velmi zmáhala. Každý stres nebo spánkový deficit jsem řešila jídlem.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (34): Manžel mi řekl, že se chce rozvést, protože jsem tlustá. Nejprve jsem se zhroutila, ve finále jsem ale ráda

Manžel se ke mně otočil zády

Sníst ve dvě ráno celou čokoládu a přes den vypít tři litry slazené limonády nebyl problém. Během půl roku jsem nabrala dalších 25 kilo. S Radkem to šlo z kopce. Dával mi najevo, že se stydí se mnou někam jít. O sexu ani nemluvím. Jasně mi řekl, že dokud neshodím, ani se mě nedotkne. Šimon je divoké dítě, na hřišti jej ani nedoběhnu. Hned se zadýchám a jdou na mě mdloby.

Všichni se na mě dívají jako na monstrum a já jsem z toho na dně. Vím, že jsem tlustá. Hodně tlustá. Moc bych si přála najít způsob, jak zhubnout. Vždycky, když se o něco pokusím, dlouho to nevydržím. Nemám motivaci, ani dostatek pevné vůle. To, jak vypadám, děti ještě pořádně nevnímají, ale přijde den, kdy se za mě budou stydět. Už mi nezbývá moc času něco se sebou udělat. Bojím se, že to nezvládnu. Sama určitě ne.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bedřiška (51): Manžel je obézní, že si ani boty nezaváže, a mně nadává, že jsem přibrala tři kila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.