Vašek (35): Mám podezření, že syn není můj. Jak to mám řešit s partnerkou?

Vždy jsem chtěl mít velkou rodinu. Mám opravdu moc rád děti a být tátou je můj splněný sen. Teď, když mi to moje partnerka Nataša (32) umožnila, byl jsem chvíli nejšťastnější člověk na světě. Všechno to ale zkazili moji kamarádi a příbuzní, kteří do mě zasely pochybnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (52): Dcera mi ve třetím ročníku oznámila, že je těhotná a na dítě bude sama

Rodina si myslí, že máme dítě brzy

S Natašou jsme spolu vcelku krátce. Jsme partneři jenom dva roky. Pro spoustu mých známých to byl šok, když jsme jim už po necelém roce chození oznámili, že spolu čekáme dítě. „Už tak brzy?“ ptali se snad všichni. Já jsem jim odpovídal, že na dítě není nikdy brzy. A opravdu jsem to tak myslel, protože když mi Nataša řekla, že čekáme dítě, byl jsem najednou v sedmém nebi.

Na nový přírůstek do rodiny jsem se moc těšil. A když jsme na ultrazvuku zjistili, že to bude chlapeček, byl jsem ještě víc natěšený. O jméně jsme rozhodli snad okamžitě. „Bude se jmenovat stejně, jako se jmenuje můj děda, táta i já,“ řekl jsem Nataše a ona ihned souhlasila.

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (31): Celé těhotenství se cítím mizerně. Partner totiž nešetří urážkami mé postavy

Syn je prý celá máma

Když se Vašek narodil, byl jsem hned hrdým otcem. Je to neskutečně krásný kluk a teď, když jsou mu už tři měsíce, jsem na něj ještě pyšnější. Je nádhera pozorovat, co nového se naučí a jaké pokroky dělá. Od jeho narození k nám začaly proudit návštěvy, které Vašíka chtěli vidět.

Nejdříve nejbližší rodina a později i kamarádi. Všichni ale říkali jedno: „Vašík je celý po mamince, úplně tě v něm vidím, Natašo.“ Nebral jsem to moc v potaz, Vašík byl ještě novorozenec. A z mého pohledu všichni vypadají stejně.

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (41): Podezřívám ženu, že děti nejsou moje. Když si udělám test, prý ji zradím a opustí mě

Jak problém vyřešit?

Teď, když už je Vašík starší, stále mi připadá, že je celý po Nataše a mně se vůbec nepodobá. Kvůli tomu jsem začal pochybovat, jestli je Vašík vůbec můj, protože s Natašou jsme měli v našem vztahu kratší pauzu. A ta se shoduje s dobou, kdy měl být počatý Vašík.

Můj strach je tedy oprávněný. Rád bych věděl, na čem jsem. Jakmile jsem o tom začal pochybovat, tak nemyslím na nic jiného. Nejraději bych se Nataši na rovinu zeptal, jak to je, ale bojím se, jak by to vzala. Přece jen by to znamenalo, že jí nedůvěřuji. A náš vztah by to mohlo silně poškodit. Nevím, jak takovou situaci řešit. Jsem z toho stále víc a víc v depresích.

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Iveta (35): Manžel si nechal udělat test otcovství. Výsledek mě šokoval, na nevěru jsem totiž zapomněla (+AUDIO)

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.