Vendula (58): Mám strach o rodiče. Musela jsem jim doma nainstalovat kamery

Moji rodiče jsou už starší a mám často strach o jejich zdraví. Sice pravidelně chodí na kontroly k lékařům, ale nikdy nevíte, co se může stát. Rozhodla jsem se proto udělat něco, co většina lidí může brát jako narušení jejich soukromí.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (45): Bratr mi až ve 40 letech prozradil své největší tajemství. Mrzí mě, že ve mě neměl důvěru

Při nehodě by zůstali odkázáni sami na sebe

Bude to už rok, co šla moje maminka v noci na záchod a upadla. Tehdy si zlomila kyčel v krčku a dlouho čekala na pomoc. Rekonvalescence byla náročná a já už nechci nikdy dopustit, aby moji rodiče zažívali něco podobného. „Co když dostanou infarkt nebo mrtvici a nebudou si moc zavolat pomoc?“ honilo se mi od té doby hlavou.

Ani můj táta totiž na tom není zdravotně nejlépe. A jelikož ani jeden z nich to pořádně neumí s mobilem, byli by odkázáni jen sami na sebe. Jedna z možností, která by vyřešila moje obavy, je tam každý den jezdit a dohlížet na ně. Bohužel, já ani moji sourozenci nemáme tolik času. Proto jsem tohle rovnou zavrhli.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (35): Starala jsem se o nemocnou tetu. Tím, co pro mě udělala, mi vyrazila dech

Rodiče kamery nejprve odmítali

Pak mě ale jedno řešení napadlo a rodinná rada s ním souhlasila. Nainstalujeme jim do bytu kamery. Tak budeme moci kdykoliv zkontrolovat, co právě dělají a jestli se jim náhodou něco nestalo. Rodičům jsem svůj nápad vysvětlila a chtěla jsem jejich svolení. Nejdřív byli proti, mysleli si, že to bude až moc velký zásah do soukromí.

Přesto jsem se kamer u nich v bytě nechtěla vzdát. Přece jen se mi to zdálo jako perfektní řešení. Proto jsme se dohodli na kompromisu. Já i moji sourozenci jsme rodičům slíbili, že kamery budeme zapínat jen jednou denně, a to v předem danou hodinu. Oni se nemusí bát, že jim narušujeme soukromí, a my budeme v klidu, když zjistíme, že jsou v pořádku.

V současné době jsou kamery u mých rodičů nainstalovány přes dva měsíce a nikdo si na to nemůže stěžovat. Každý den v určenou hodinu se podívám, jestli se jim nic nestalo. Když zjistím, že ne, kamery zase vypnu. Lepší nápad, jak dohlížet na rodiče, snad ještě nikdo nevymyslel.

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (40): Z bytu nad námi se často ozýval ženský křik. Bála jsem se, co tam soused provádí. Pak mi to došlo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.