Vendula nedávno zažila velké překvapení. Ze zvědavosti vyhledala manželku svého milence. Když zjistila, že jsou si hodně podobné, její sebevědomí dostalo pořádnou ránu...
Není mi ještě ani pětadvacet. Jsem mladá, hezká a stylová kočka. Muži se za mnou otáčí už od puberty. Ráda toho využívám. A protože si cením svou svobodu, nechci se vázat. Mít milence, ideálně zadaného, je jako ochutnávat zakázané ovoce. A to já miluju...
Mám zadaného milence
Patrika (35) jsem potkala ve firmě, kde dělám asistentku. Měl tam nějaké jednání a když jsem mu nesla kafe, nemohl ze mě spustit oči. Taky se mi líbil, byl hezký, upravený a měl na sobě drahý oblek. Když mi pod talířkem s prázdným šálkem nechal vizitku, potěšilo mě to. Vzala jsem si ji a po týdnu jsem mu napsala.
Scházíme se už asi půl roku, Patrik obvykle zaplatí nějaký hezký hotel, kde spolu strávíme několik hodin. Fakt, že je ženatý, mě docela vzrušuje, takže se dokážu pěkně odvázat. Trošku mě překvapilo, že si nikdy nesundává snubní prstýnek. Někteří muži to dělají. Snad mají pocit, že pak je jejich nevěra menší... Fakt nevím.
Postupně to ale ve mně začalo vzbuzovat větší a větší zvědavost. Proč si ho nechává na ruce? Zapomíná, nebo to prostě neřeší? A od toho byl jenom krůček k tomu, že jsem byla zvědavá, jak vlastně vypadá jeho manželka.
Špehovala jsem svého milence
Pak jsem si našla Patrika na sociálních sítích, abych se mohla podívat na jeho manželku. Měl tam fotky celé rodiny. Má dvě děti a pohromadě působí jako šťastná famílie. Mě to ovšem moc nepotěšilo. Zjistila jsem totiž, že jeho manželka vypadá jako já. Má podobný účes, styl oblékání a dokonce i figuru v plavkách! V tu chvíli mi srdce na jednu vteřinu vynechalo.
Připadalo mi, jako bych byla kopie té ženy, jenom v jiné fázi života. Ona je asi o deset let starší. Přiznávám, že mě to zklamalo. Očekávala jsem, že je se mnou kvůli mé jedinečnosti, ne kvůli tomu, že mu někoho připomínám a hledá mladší verzi...
Najednou jsem se cítila zrazená a nedoceněná. Připadalo mi, že nejsem ničím výjimečná. A začala jsem si nadávat za to, že jsem vůbec lezla Patrikovi do soukromí. Možná jsem raději neměla být tak zvědavá.
Milence jsem pustila k vodě
Pošramocené sebevědomí jsem potřebovala nějak napravit. Obvolala jsem kámošky a ještě ten den jsme obrazily několik barů. Naštěstí se našla spousta mužů, kteří na mně mohli nechat oči. S žádným z nich jsem nešla domů, na to jsem měla ještě pořád plnou hlavu Patrikovy manželky, ale trochu mi to pomohlo.
Patrika jsem pak pustila k vodě. Ztratila jsem chuť pokračovat v našem vztahu. Nevadí mi být něčí milenkou, ale chci mít pocit výjimečnosti. A on to zadupal do země. Nikdy jsem mu neřekla pravý důvod, myslí si, že mě už omrzel.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.