Verča je hodně nešťastná. Její přítel Boris nevydrží v žádné práci déle jak tři měsíce. Ona navíc udělala chybu, že si ho k sobě nastěhovala. Boris teď nepracuje a ona je živí oba. Verča se ho musí rychle zbavit, protože už to dál nezvládá.
Jsem vzteky bez sebe. Můj přítel Boris (24) pořád měnil práci. Nikde nevydržel déle jak zkušební dobu. Jenže teď už je bez práce úplně a mě nechá, abych nás živila oba. Jsem si téměř jistá, že to dělá schválně.
Přítel pořád měnil práci
Když jsme se před rokem a něco poznali, Boris pracoval jako skladník. Na práci si stěžoval. Tvrdil, že je fyzicky náročná a špinavá. Na konci zkušební lhůty prostě odešel. „Najdu si něco lepšího," sliboval. Nastoupil jako řidič k jedné restauraci a rozvážel jídlo. První měsíc se zdálo, že je spokojený.
„To je to, co jsem hledal. Sedím si celý den v autě a mám pohodičku," liboval si. Jenže druhý měsíc mluvil jinak. Nadával, že je Praha pořád zasekaná, nebo že zákazníci remcají na studené jídlo. „Tak tady taky nevydržím," pronesl a skončil dřív, než mu vypršela zkušebka. Bylo to pro mě jen těžko k pochopení. Já jsem po škole změnila práci pouze dvakrát.
Teď už jsem třetím rokem ve stejné firmě. Snažím se ukázat, co ve mně je a sním o velké kariéře. To se ale o Borisovi říct nedá. Trvalo mi dlouho, než jsem prokoukla, že je zkrátka líný pracovat. Každému by se líbilo, kdyby mu chodily peníze jen tak. Ale ne nadarmo se říká – bez práce nejsou koláče.
Přítel je bez práce a já živím nás oba
Udělala jsem jednu zásadní chybu. Po půl roce jsem naletěla jeho sladkým řečičkám a nastěhovala si ho k sobě. To, že to byla chyba, jsem zjistila, jakmile měl přispět na nájemné. „Já teď nemám, ale slibuji, že příští měsíc je to celé na mě," dušoval se. Doufala jsem, že je to poprvé a naposledy, takže jsem po něm ten měsíc nic nechtěla.
Jenže Boris dál mění zaměstnání jako ponožky a pořád nemá peníze. To málo, co si stihne vydělat, utratí za sebe. A teď je situace ještě horší. Naposledy ho firma dokonce sama vyhodila. Důvod mi neřekl a já to možná ani vědět nechci. Jenže Boris teď práci nehledá. „Jsem z toho věčného shánění práce unavený. Dám si pauzu," řekl mi nedávno.
A já blbka každý den ráno vstávám do práce, vydělávám peníze, zatímco on sedí doma. Vyspává si do desáté, v bytě neuklidí ani neuvaří. Čeká, až dovalím tašky s nákupem. Nehne ani prstem. Neplatí vůbec nic, dokonce si ještě o peníze říká.
Musím se ho rychle zbavit
Kamarádky se mi opatrně snaží naznačit, že mě Boris zneužívá. Nejdřív jsem ho hájila. Žádná z nás nechce slyšet, že dělá někomu otroka. Ale mají pravdu. Borisovi jsem zařídila místo v kamarádčině firmě. Denně mi podávala hlášení, jak se mu daří. Když mi řekla, že dělá všechno pro to, aby ho vyhodili, bouchly mi saze. Nejhorší je, že ho vážně zase vyhodili.
Musím se ho co nejdřív zbavit, protože z toho nic dobrého nevzejde. Nevím, jak může být tak naivní a myslet si, že ho bude živit někdo jiný. Příště si dám velký pozor, koho si pouštím do bytu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.