Paní Victoria je bezesporu pohledná a pracovně velice úspěšná žena. Nedaří se jí ale zavadit o pořádného chlapa, který by ji bral takovou, jaká je. I s její úchylkou.
Už jako malá holčička jsem milovala panenky, asi jako každá. Rozdíl je v tom, že mě to nepustilo ani na základní škole, ani na střední.
Za svou zálibu se nemusíš stydět, říkala máma
Máma říkala, že je to roztomilé, a pokaždé mi k narozeninám nebo Vánocům dala panenku, abych si rozšířila sbírku. „Vždycky budeš moje holčička, za svoji zálibu se nemusíš stydět,“ pravila mi. Jenže neměla pravdu. Žádnému z mých kluků se pokoj nacpaný panenkami nelíbil.
Většinou se mnou randili jen chvíli, pak se se mnou rozešli. Jeden mi narovinu řekl, že jsem pořád jako děcko, a mně bylo do breku. Po vysoké škole jsem se odstěhovala do malé garsonky a vzala jsem si s sebou jen pár panenek, které pro mě byly srdeční záležitostí.
Našla jsem byt s jedním pokojem navíc
Jakmile měl ke mně někdo přijít, schovala jsem je, a když odešel, zase jsem si s nimi hrála. Jinak jsem ale normální. Muži mi vždycky říkali, jak jsem krásná a chytrá, v práci jsem úspěšná, ale tohle by prostě nikdo nepřekousl.
Později jsem si kvůli tomu našla byt, který měl jeden pokoj navíc. Před ostatními jsem mu říkala pracovna, ale ve skutečnosti šlo to království panenek.
Přítel mě při tom přistihl
S bývalým přítelem jsem randila přes půl roku, což byl to můj nejdelší vztah. Když u mě jednou usnul, využila jsem toho, že se mi ještě nechce spát, a po půlnoci jsem odešla do „pracovny“. Zkrátka jsem to už nemohla vydržet. Vytáhla jsem panenky, česala je a oblékala. Jenže bývalý se vzbudil a přišel za mnou. Když mě uviděl, zůstal v šoku stát mezi dveřmi.
Říkala jsem si, že mu nebudu lhát a povím mu o své závislosti. Věřila jsem, že po půlroce vztahu by to mohl vnímat jinak. On to ale neustál, vysmál se mi, že jsem šílená, a rozešel se se mnou.
Proč nikdo netoleruje moji vášeň?
Hodně mě to bolelo, ale nedokázala bych se panenek vzdát. Mám velice náročnou práci a tohle je jediné, co mě spolehlivě uklidňuje. S lidmi mám dobrý vztah, bývalého přítele jsem milovala, ale panenky mi nic nenahradí.
Každý, koho potkám, se diví, že jsem sama. „Tak krásná a bez partnera?“ slýchávám často. Jenže co dělat, když zatím žádný muž nedokázal mou úchylku akceptovat. Přitom mně by bylo jedno, kdybych si našla někoho se sběratelskou vášní. Proto nechápu, v čem je problém.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.