Vilém (25): Chtěl jsem být lepším člověkem, tak jsem ráno vstal a chtěl konat dobro. Místo toho jsem měl smůlu

Věděl jsem, že jsem ne vždycky byl poctivý a hodný člověk. Jsou momenty v mém životě, kdy jsem podváděl a dělal lidem zlo. Tížilo mě svědomí, chtěl jsem to změnit. Jedno ráno jsem cítil, že je to ten den, kdy s konáním dobra začnu.

Být lepším člověkem

Vstal jsem dřív než obvykle a vydal se na autobus. Kousek od mého bydliště často sedává muž bez domova. Zvedl jsem ho ze země a pozval na teplou snídani. Díval se na mě jako na blázna, ale nakonec šel rád, dal si v bistru míchaná vajíčka a teplý čaj. Vzal jsem ho do krámu, aby si vybral nějaké oblečení. Velmi mi děkoval. Nakonec jsem mu strčil pár korun. Loučil se se mnou se slovy, že mi to bůh vrátí na dětech. Tomu jsem se ze srdce zasmál.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (27): Když odešla babička na druhý břeh, zanechala mi gramofon. Má větší hodnotu než balík peněz

Za dalším rohem jsem věděl, že stará paní, taková babička, prodává květiny. Obchod jí moc nešlapal, tak jsem vybral ty nejdražší květiny, které nabízela. Chvíli jsme si jen tak povídali, byla vděčná za milé slovo, to jsem poznal hned. Domluvili jsme se, že se určitě ještě zastavím. Květiny, které jsem od ní koupil, jsem chtěl dát první dívce, která kolem mě projde.

Netrvalo to dlouho a procházela kolem mě dívka mého věku. Zastavil jsem jí a řekl: ,, Koupil jsem květiny a vám bych je chtěl darovat pro krásný den.“ Usmála se na mě a poděkovala, měl jsem z toho dobrý pocit. Došel jsem na autobusovou zastávku a chtěl si koupit lístek, zjistil jsem ale, že nemám peněženku, asi jsem ji ztratil. Dohadoval jsem se s řidičem, že mu to dám příště. Vyhodil mě tak rychle, že jsem na schodech zavrávoral a roztrhl si kalhoty na pozadí.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (30): Cizí žena na ulici mi řekla něco o mých sestrách. Přišla mi jako blázen, ale mluvila pravdu

Smůla za to, že konám dobro

Najednou jsem nestíhal, bylo jasné, že přijdu pozdě do práce. Zavolal jsem šéfovi, že se zpozdím. V tu chvíli jsem zjistil, že jak jsem spadl, rozbil se mi displej na telefonu. Aha! To není dobrý den. Už mě chytal vztek. Musel jsem se vrátit domů, abych se převlékl. U domu jsem zjistil, že nemám ani klíče. Nemám peněženku, rozbitý telefon, prasklé kalhoty. To je den! Nadával jsem velmi nahlas. V tom ke mně přistoupila dívka, které jsem dal květiny.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (30): Cizí žena na ulici mi řekla něco o mých sestrách. Přišla mi jako blázen, ale mluvila pravdu

Chtěla mi pomoci. Vzala mě k sobě domů a kalhoty mi zašila. Šli jsme spolu do květinářství, kde byla moje peněženka a klíče. Ulevilo se mi. Paní mi tam moje věci hlídala a doufala, že splním, co jsem řekl, že ještě přijdu. Takže nakonec to byl nejlepší den za poslední roky. Poznal jsem svoji milovanou ženu Veroniku, dnes jsme spolu přes rok a čeká naše dítě. Muž bez domova měl pravdu, že mi to bůh vrátí na dětech.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.