Rozvod je velmi citlivou záležitostí. Pokud nechcete toho druhého člověka zranit, musíte k tomu všemu přistupovat s velkou opatrností. Pan Vítek má svoji manželku stále rád, přesto je pro něj jejich soužití k nesnesení.
S Eleonorou (35) jsme spolu sedm let. Je velmi důležité dodat, že nemáme žádné děti. Chtěli jsme je, snažili se o ně, ale nepovedlo se. Není to důvod, proč se s ní rozcházím. Faktem je, že ve vztahu trpím a už to dál nesnesu.
Všechno dělám jen já
Náš vztah je silně nevyrovnaný. Zdá se mi, že v něm dělám úplně všechno. Starám se o romantiku, snažím se, aby nevyhasla jiskra a stále jsme k sobě měli blízko. Snažím se ji zvát na rande, do restaurací, divadel a na výstavy. Ale poslední rok a půl se mi zdá, že Ele je to všechno jedno. Nepřijde mi, že by si čas se mnou užívala.
Ale to není všechno. Dělám i všechny domácí práce. Vařím, žehlím, peru a uklízím. Vůbec to nemáme rozdělené. Nejhorší na tom je, že Ela je ženou v domácnosti. Před pěti lety jsem dostal vyšší pozici. Ukázalo se, že ze svého platu krásně uživím nás oba, takže se rozhodla, že už do práce nepůjde.
Manželka nechodí do práce
„Není to tak, že bych byla líná, to si nemysli. Práce mě hrozně stresuje a aspoň si zachovám trochu psychického zdraví,“ řekla mi. A tak zůstala doma. Chodí na jógu nebo pilates, setkává se s kamarádkami u kávy. A to je vše, co během dne dělá.
Pak přijdu domů z práce a místo toho, abych mohl v klidu odpočívat, musím se pořádně snažit, aby v našem domě bylo aspoň trochu k žití. Už jsem jí to párkrát říkal a prosil jsem ji, aby také začala něco dělat. „Jasně, určitě ti budu pomáhat, co kdybych začala vařit?“ navrhla Ela.
Přemýšlím o rozvodu
Ale nic z toho nesplnila. V ničem se nezlepšila. A když jsem jí znovu začal mírně naznačovat, aby se také zapojila do domácích prací, jen navrhla, abychom si najali uklízečku. Byl jsem proti, zase tak vysoký plat nemám. Došlo mi, že náš vztah už nemá budoucnost. Elu už nezajímám a její lenost je jen třešnička na dortu.
Proto jsem se rozhodl pro rozvod. Jen nevím, jak to Ele šetrně oznámit. Myslím, že nic netuší, a bude to pro ni rána. Chtěl bych jí to sdělit co nejšetrněji, přece jen ji mám stále rád a nechci ji zranit. Existuje vůbec ideální moment, jak něco takového člověku oznámit?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.