Paní Zdeňka má dceru, manžela a spokojenou rodinu. Manžel sice hodně pracuje, ale přesto jim to klape. Ovšem Zdenčin soused si myslel něco jiného a jednoho dne ji přišel navštívit pouze ve spodním prádle, aby se necítila osaměle. Jak to dopadlo?
Můj manžel Petr má velmi náročnou práci a nikdy nevím ani já, ani on, kdy přijde domů. Jsou dny, kdy chodí už ve tři odpoledne, a jsou dny, kdy přijde po jedenácté večer. Přes den má plno schůzek s klienty a po nich zpracovává zakázky v kanceláři. Je mi samozřejmě líto, že toho je na něj hodně, ale jeho to baví a nežijeme si špatně. V podstatě jsme si už na ten chaotický režim zvykli.
Asi podstatná věc v tomto příběhu je to, že nemáme kolem baráčku plot. Nemá to tady totiž skoro nikdo, většinou tu mají lidi jen menší keříky jako symbolické ohraničení zahrady.
Soused vyzvídal
A tak se stalo, že jsem jednou jela s dcerou z nákupu a soused Filip na mě volal, kdy přijde Petr domů. Potřeboval pomoc s něčím. Řekla jsem, že si myslím, že tak kolem osmé večer. Filip se upřímně zarazil a řekl: „To tak pozdě?“ Zasmála jsem se, že to je naopak docela brzo. Tak se strašně divil a odešel. Druhý den se opět ptal, kdy dorazí Petr. Odpověděla jsem, že asi až v jedenáct, takže se neuvidí a druhý den měl jet pryč na celý víkend kvůli školení. Filip šel ke mně blíž a řekl: „Vy máte nějaké problémy?“ Myslela jsem, že to říká jako vtip, a tak jsem podotkla, že máme problémy pořád. Brala jsem to ovšem jako srandu.
Chtěl mi pomoct
Když byl Petr na školení, seděla jsem večer v altánu, poslouchala hudbu a popíjela víno. V tom se najednou přede mnou objevil Filip a neměl na sobě nic než trenýrky. Začala jsem se strašně smát a ptala se, co potřebuje. Přisedl si a hlubokým hlasem řekl: „Spíš mi řekni ty, co potřebuješ.“ Pak se ke mně naklonil, že mě políbí. Málem jsem spadla ze židle, jak jsem rychle ucukla.
Vyjela jsem na něj, co to dělá a jak si vůbec dovoluje sem chodit skoro nahý. Vždyť nás někdo uvidí, a ještě si budou lidé myslet, že spolu něco máme. Ale on se nenechal odbýt, prý jsem pořád osamělá, a navíc jsem ho sama lákala, že Petr nebude doma.
Bylo to absurdní. Zapnula jsem okamžitě nahrávání videa a natočila, jak mu říkám, ať laskavě odejde, jinak to pošlu manželovi a bude zle. Filip se otočil a nezapomněl dodat, že kdybych se nechovala jako koketa, tak by k ničemu takovému nedošlo. Petrovi jsem to řekla i tak a smál se, že Filip je trochu jednodušší člověk. Když přijel domů a viděl ho venku, vykřikl, že dneska je doma, takže má Filip smůlu a on hodlá dokončit to, co soused začal. Od té doby s námi Filip nemluví, ale Petr začal z práce jezdit dřív a trávíme více času spolu. Možná i ten plot si postavíme.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.