Zdeňka (61): Ráda kupuji starožitný nábytek. Poslední kousek mi ale pěkně pocuchal nervy

Zdeňka (61): Ráda kupuji starožitný nábytek. Poslední kousek mi ale pěkně pocuchal nervy
Zdroj: Unsplash

Zdeňčiným největším koníčkem jsou nákupy ve starožitnictví. Nedávno si pořídila masivní skříň, ze které měla ohromnou radost. Jenže už první noc se nestačila divit tomu, co se s tím kusem nábytku děje.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 24. 10. 2021 14:00

Když vstoupíte do mého bytu, je to, jako byste se vrátili o několik desítek let zpět. Mám slabost pro starožitný nábytek. U mě nenajdete nic moderního, jen samé letité kousky. Ráda obcházím starožitnictví či různé bazary a hledám, čím bych si mohla udělat radost.

Ve starožitnictví jsem si pořídila starou skříň

Uznávám, že to u mě doma může působit trochu jako skladiště. Občas něco koupím bez většího rozmyslu, a pak to nemám kam dát. Takhle se mi to stalo s velmi starým šicím strojem a starou komodou. Jenže ani nedostatek prostoru mi nedávno nezabránil v tom, abych si pořídila další kousek do sbírky. V jednom zašitém starožitnictví jsem narazila na úžasnou skříň.

v obchodě jsem věděla, že bez ní domů neodejdu. Byla z masivu, díky čemuž působila bytelně, a skvěle zapadala do mého království. Když ji u mě doma zmerčily moje dcery, které jsem jakoby náhodou pozvala na čaj, zhrozily se. ,,Mami, další harampádí? Ty se tady za chvíli nehneš,“ hodnotily můj nový úlovek.

,,Navíc tedy, ta skříň je ošklivá. Je zbytečně velká a velmi podivně zapáchá,“ promluvila starší Janča. ,,Vy tomu nerozumíte. Jste zkažené dnešní dobou, kdy musí být všechno moderní. Tohle má styl,“ odbyla jsem je a radovala se ze skříně sama. Když odešly, celou jsem ji vytřela a naleštila a rovnou do ní naskládala oblečení.

V noci ze skříně lítalo oblečení

V noci se ale stalo něco moc divného. Zničehonic se otevřely dveře té skříně a vyletělo z ní všechno moje oblečení. ,,Co se to děje?“ vyskočila jsem z postele. Rozsvítila jsem a skříň obešla. Sice nevím, co jsem hledala, když bydlím sama, ale bylo to to první, co mě napadlo.

Rozespalá jsem oblečení naskládala zpět a ulehla do postele. Ráno jsem našla všechno zase venku. Skříň byla zamčená, ačkoliv jsem k ní klíč nedostala. Hned jsem to volala dcerám, ale ty se mi jen smály. ,,Vidíš, ani ta skříň u tebe nechce být. Tak se jí zbav, je hnusná,“ shodly se. ,,To by se vám líbilo,“ myslela jsem si pro sebe.

Šroubovákem jsem skříň odemkla. Znovu jsem vše naskládala zpět a zamknula ji. ,,Teď snad bude klid,“ mnula jsem si ruce. Po ranní kávě jsem se vydala do města za kamarádkou. Vyprávěla jsem jí o svém úlovku a rovnou jí nabídla, aby se na něj šla podívat. Gabča měla pro můj koníček pochopení.

Skříň vyrobil starý truhlář, který už nežije

Když jsme vešli do ložnice, musela jsem se stydět. Všude po pokoji se válelo rozházené oblečení a skříň byla znovu zamčená. ,,Omlouvám se,“ pronesla jsem směrem ke kamarádce. ,,Od včera se tu něco děje něco moc divného a já tomu nemůžu přijít na kloub.“ Opět jsem se snažila dostat oblečení do skříně. ,,Co mám tu skříň doma, tak se mi z ní všechno samo vyhazuje,“ postěžovala jsem si, ale hned mi došlo, jak šíleně to zní.

Gabča ale řekla něco, co dávalo smysl. ,,Napadlo tě, že společně s ní sis domů přinesla i ducha? Zajdi se zeptat do toho krámu, jestli nevědí, po kom ta skříň je,“ navrhla. Druhý den jsme se tam vydaly společně. Skříň patřila starému truhláři, který před časem zemřel. Tento kousek byl jeho největší chloubou. Zdá se, že se jí nechce vzdát ani po smrti. Jenže ani já to nemám v plánu. Tak uvidíme, kdo nakonec zvítězí.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Související články

Další články